Migrace, zejména ta nelegální, je asi největší politické téma posledních let, kterou aktuálně oživil především válečný konflikt na Ukrajině. Drtivá většina z nás se na nově příchozí dívá s krajní nedůvěrou. To se samozřejmě netýká pouze migrantů z válkou zasažené Sýrie či Ukrajiny, ale také z dalších zemí, jejichž občané do Evropy už nějaký čas přichází za lepším životem.
Domorodci se přitom bojí, že si společně s sebou přinesou své životní návyky, jimž oni sami nebudou rozumět a o nichž se zároveň domnívají, že nejsou slučitelné s našimi pravými českými zvyklostmi. Jejich obavy mohou být v určitých případech oprávněné, obzvláště pokud se podíváme, co se po příchodu velkého množství afrických migrantů děje v kdysi zcela bezpečném Švédsku, či si uvědomíme fakt, že na některých místech Francie již vznikají komunity s vlastním právem zcela nezávislým na oficiálním právu této evropské velmoci.
Na druhou stranu nelze přehlížet, že právě migranti z Ukrajiny mohou zacelit mezery, které vznikají kvůli tomu, že česká společnost nejen stárne, ale i vymírá. Nebýt migrantů, tak by počty obyvatel nejen nerostly, ale klesaly. Hledat tak spolehlivé zaměstnance by bylo ještě mnohem těžší.
Kdo ovšem přesto nadává na migranty, měl by si uvědomit jednu věc. I z něj, případně z jeho potomka se totiž jednoho krásného dne může migrant stát. V tuto chvíli tomu naštěstí téměř nikdo a nic nebrání. Podle převládajících řečí o naší zemi by se jeden divil, že u nás ještě někdo žije a že od nás všichni neutekli někam hodně daleko. Jelikož tomu tak není, zřejmě to s námi nebude zas tak špatné. Ostatně vždy bude platit, že nadávají hlavně ti, kteří nemají nic lepšího na práci.
Přesto obzvláště ti podnikavější z nás za hranice opravdu odchází. Často tak činí mladí lidé, kteří v zahraničí za stejnou práci dostanou výrazně vyšší plat. Existuje rovněž poměrně početná skupina lidí, jejichž emigrace by pro nás byla spíše požehnáním. V první řadě mezi ně patří psanci utíkající před zákonem, ale bylo i celkem pochopitelné, pokud v zahraničí budou hledat útočiště i ti, jimž čeští exekutoři pravidelně klepou na jejich dveře.
Každý z nás však ze svého okolí zná někoho, koho by poslal daleko za hranice. Zloděje, násilníky, příživníky, podvodníky, zkorumpované politiky, líné úředníky či nepříjemné sousedy bychom určitě nepostrádali. Právě tito holomci velice často nadávají, že se u nás nedá žít. Přitom se jim emigrovat bohužel nechce. Nenechme se jimi otrávit! A pokud se tak stane, pak nezbývá než si sbalit svých pár švestek a někde za hranicemi ukázat, co v nás dřímá. Tam už se totiž nebudeme mít na co vymlouvat!
