Z určitých důvodů, které na tomto místě nebudu nijak rozebírat, se ve Večerníku již tři čtvrtě roku nedočtete nic o hokejistech LHK Jestřábi Prostějov. Čas od času tuto informační absenci alespoň krátce vynahrazuji stručným nahlédnutím do dění v táboře ptačích dravců. Což je i tento aktuální případ.
Zaujalo mě totiž, jak majitel klubu Jaroslav Luňák pokračuje v trendu nenechávat v poměrně úspěšném týmu kámen na kameni. Důkazem budiž výrazné přebudování dobře hrajícího mančaftu, který na konci minulé prvoligové sezóny zaslouženě obsadil čtvrté místo a v semifinále vyrovnaně trápil favorizovaný Vsetín.
Přesto to nejvyššímu šéfovi bylo málo a znovu – tak jako rok předtím – vyměnil více než polovinu hráčského kádru. O hlavním trenérovi nemluvě. Úspěšný Aleš Totter nechtěl za daných okolností pokračovat, tak ho nahradil ze Slávie a Sokolaóva vyhozený Martin Štrba, jenž ani ne dva měsíce po zahájení letošní soutěže skončil ve vedoucí roli také.
Čerstvě byl odejit, a to ze šesté pozice průběžné tabulky. Ačkoliv je pravda, že po výborném startu se Jestřábům přestalo dařit a prohráli pět z posledních sedmi střetnutí Chance ligy 2023/2024. Načež Luňák angažoval na post kouče místního rodáka a odchovance Martina Janečka, jehož bratr Michal vede muže SK Prostějov 1913. Majitelé obou klubů přitom spolu dlouhodobě vedou hned několik sporů zaráz. To je, co?
