V minulé sezóně si prostějovské volejbalistky užily dlouhé působení v evropském Challenge Cupu. Vstupovaly hned do jeho kvalifikační fáze, postupně narazily na čtyři soupeře ze čtyř různých zemí, tři z nich vyřadily a teprve na čtvrtém si vylámaly zuby. Až ve čtvrtfinále.
Aktuální ročník Vyzývacího poháru 2023/24 měl pro ženy VK mnohem kratší trvání. Kvalifikaci tentokrát přeskočily, neboť byly nasazené přímo do šestnáctifinále. Kde se však potkaly s vysokou mezinárodní kvalitou řeckého PAOK Thessaloniki, který se ukázal být nad jejich momentální formu.
Nejen já jsem přitom přesvědčený, že současný tým vékáčka je rozhodně silnější než ten předchozí. Proto se dalo snít minimálně o zopakování loňské jízdy mezi elitní osmičku ve třetím nejvyšším klubovém poháru starého kontinentu. Ono však dost záleží na losu, jakého dostanete protivníka.
A Prostějovanky tentokrát vyfasovaly soka opravdu velmi kvalitního. Soluň táhly špičkové smečařky Kashauna Anita Williams (USA) a Aleksandra Milanova (Bulharsko), a byť kvůli zranění chyběla třetí do úderné party Sharon Chepchumba Kiprono (Keňa), ani tak to na překonání AC nestačilo.
Pamatuji si, jak hned po letním losu sportovní šéf VK Miroslav Čada říkal, že top kluby v Řecku jsou fakt silné a vyřadit Thessaloniki proto bude moc složité. Což se v reálu stoprocentně potvrdilo. Řekl bych, že únorový přemožitel prostějovského mančaftu z německého Suhlu rozhodně nebyl silnější než PAOK.
Přesto hanácká parta v odvetě dlouho a vyrovnaně bojovala o vítězství, teoreticky o postup. Je pravda, že nakonec k němu chybělo spíš víc než málo, leč kvalita v souboru trenéra Michala Matušova určitě je. Teď ji ještě systematickou prací vybrousit, snížit chybovost i stabilizovat výkony – a cesta za ziskem dvanáctého mistrovského titulu může pokračovat!
