Existuje jeden velmi zajímavý vesmírný jev v souvislosti s černou dírou. Jakmile se k ní nějaký hmotný objekt přiblíží na určitou kritickou vzdálenost, začne do ní padat a z tohoto osudného pádu již není žádného úniku. Zmíněná hranice kritického přiblížení se nazývá horizont události.
Osobně mám značné obavy hraničící s vnitřním přesvědčením, že v souvislosti s aktuálními událostmi týkajícími se „boje“ proti koronaviru jsme jako celosvětová lidská společnost překročili právě horizont události své další budoucí existence.
Snaha o záchranu úplně každého lidského života je jistě chvályhodná, humánní a z morálního hlediska naprosto správná. Jde však o to, za jakou cenu jsme se z rozhodnutí mocných touhle cestou vydali bez možnosti zvolený směr jakkoliv zásadně ovlivnit.
Obrovské a zatím zdaleka nekončící zadlužování vedoucí k neodvratnému kolapsu ekonomiky. Omezování základních práv a svobod každého člověka. Neumožnění dostatečného vzdělání dětí a mladých. Eskalace názorového rozdělení veškerého obyvatelstva. A tak dále. Opravdu ještě věříte, že co se teď děje může mít šťastný konec? Já tedy ne, byť se strašně rád spletu.
