Zimní období je pro motoristu, který nepatří do rodu svátečních a svého motorového oře sedlá prakticky denně, určitě obtížnějším. Stačí už taková triviální lapálie, když včas neodhadnete nástup mrazíků a v nádržce ostřikovačů máte stále letní směs. Není nic výživnějšího, než když jedete po prosolené silnici za kamionem a kvůli bílým tečkám soli zmáčknete páčku ostřikovače, jehož pumpička se chuděra snaží na prázdno, a stěrače vám na skle rozpatlají kvalitní solnou clonu.

Jakmile má řidič svého plechového miláčka staršího nějakých pěti šesti let, musí počítat s počínajícími investicemi do dílů, které postupně odchází. Když vám při pravidelné prohlídce vyjeví, že si máte rovnou připravit nějakých třicet tisíc, jste v situaci, kdy je lepší si sednout s technikem a udělat si harmonogram, co teď, co potom a co ještě nějakou dobu vydrží.

Co v zimě nevydrží, je baterka, máte-li ji ještě po osmi letech stále původní. Nastanou-li výjimečně „kruté“ mrazy, v našich podmínkách něco pod mínus deset stupňů, máte ráno o adrenalinový zážitek vystaráno. Ve zmrzlých rukách si můžete hodit korunou, jestli nastartujete nebo poputujete za svým cílem pěšky.

Zimní období ovšem se ctí nezvládla ani Škodovka s velkým „Š“. Je obecně fajn, když velká firma směřuje část svých nemalých zisků do podpory sportovních podniků. Jedná-li se o tak sledovanou událost v populárním sportu, jako je hokejový šampionát, je taková podpora jasně ku prospěchu obou stran.

Jenže platí také zlaté pravidlo, že míchat politiku se sportem není vhodné. Jak bývá obvyklé všude ve světě, pokud se to hodí, držíme se toho zuby nehty, pokud je potřeba si na někoho přisadit, jdou veškeré poučky stranou. Tak se hokej stal rukojmím jedovatých plivanců vyspělého Západu proti Lukašenkovu Bělorusku.

Celá věc je pikantní zvláště v tom, že obrovské otazníky nad regulérností prezidentských voleb vytanuly naposled v takové „baště“ demokracie, jakou chtějí být Spojené státy. Přes veškerou mediální propagandu jsou v americkém případě dokumentované takové nesrovnalosti, které seriózní pochybnosti o férovosti procesu opravdu opodstatňují. V případě Běloruska však jde pouze o trapný kafemlýnek vrčící nad tím, že ze západního pohledu volby prezidenta opět dopadly bledě. A pokud Lukašenko volby falšuje, dělá to na rozdíl od amatérů zpoza oceánu aspoň dokonale.

To ovšem nebránilo Škodě Auto dát poslední argument do ruky mezinárodní hokejové federace, už měsíce tlačené ke zrušení spolupořadatelství Minsku při letošním hokejovém šampionátu. Stejně jako míchání sportu s politikou je dvojsečné i míchání byznysu s politikou. U živnostníků je to těžké, protože člověk prostě má na dění okolo sebe určitý názor. Velké firmy by ale vyhraněný postoj zaujímat neměly, protože na to může doplácet jejich byznys jako takový. Škodovka nátlak svých německých protektorů neustála a do politiky se vložila. Je to škoda.