Dříve jsme chodili do kina na filmy, dnes také chodíme do kina na filmy a jako přidanou hodnotu k tomu ještě něco pijeme a také něco jíme. Asi nejpopulárnější je samozřejmě popcorn, který křoupeme v obrovských kelímcích a vesele drobíme a pak zaplácaní a zamaštění odcházíme, tedy i s kulturním zážitkem. I když nad některými současnými filmy už je asi také třeba zvednout významně obočí a zeptat se, kdo na takovou slátaninu dal peníze a zda režisér během natáčení něco nepožil. Ale zpět k popcornu.

Tato poživatina má i svůj mezinárodní den, který připadá na 19. ledna, což možná někdo zaznamenal. A kdo ne, tak možná ten den slavil, aniž to tušil. Co o popcornu tedy víme?

Jeho historie se začala psát už před více než 5000 lety v Americe, kde si na něm pochutnávaly tamní indiánské kmeny. Rozpukaná kukuřičná zrna považovali indiáni za cosi magického, takže popcornem uctívali své bohy. Aztékové si jím dokonce zdobili obřadní čelenky nebo náhrdelníky. Nejstarší pozůstatky tohoto kukuřičného pokrmu byly objeveny v jeskyni v Novém Mexiku. Popcorn zažil svůj rozmach v 19. století. Zpočátku se tato pochoutka prodávala pod názvy »Pearls« (v překladu perly) nebo »Nonpareil« (což je označení pro dekorativní cukrové kuličky). Pojem popcorn se začal používat až kolem roku 1848. Jde o složený výraz ze slov »popped corn«, což doslova znamená »prasklá kukuřice«. Boom popcornu nastal po roce 1885. Americký obchodník Charles Cretors vynalezl parou poháněný stroj na pražení kukuřičných zrn, čímž se z popcornu postupně stala komerční záležitost. Charles Cretors pocházel z městečka Lebanon ve státě Ohio. Cestoval přes středozápad, na několik let se usadil v kansaském městě Fort Scott a poté ve městě Decatur ve státě Illinois. Podnikal v malířském průmyslu, pracoval ve veřejném podniku, otevřel si pekárnu, a dokonce i cukrárnu. A jelikož každé jeho podnikání vedlo k tomu následujícímu, uvědomil si Cretors svou vášeň pro zjišťování toho, jak věci pracují. Během velké hospodářské krize (1929/1930) se rozmohlo pěstování kukuřice coby levné komodity, což popcornu a jeho spotřebě nahrávalo a stal se jedním z nejkonzumovanějších jídel Ameriky. V poválečném období se pak dostal i mezi občerstvení prodávané před kinosály. Zpočátku to ale budilo nevoli mezi provozovateli biografů, jelikož chroupání popcornu rušilo promítání. Velkou popularitu si získal v 80. letech sáček s kukuřičnými zrny do mikrovlnky. Poprvé byl představený v roce 1981. Popcorn se tak mohl jednoduše připravovat i v pohodlí domova. Kromě Ameriky si postupně kukuřičné pukance získaly labužníky po celém světě. V Česku začal být populární až v 90. letech a v současné době si bez něj lze těžko představit kterékoliv multikino. A pokud nemáte mikrovlnku, přidávám recept. V hrnci na mírném stupni rozehřejte lžičku másla a lžičku rostlinného oleje. Vsypte praženou kukuřici vhodnou k výrobě popcornu tak, abyste pokryli dno. Přikryjte pokličkou. Hrncem pravidelně pohybujte, aby pukla všechna zrna a hotová se nepřipálila. Jakmile se interval praskání prodlouží na déle než 3 vteřiny, hrnec odstavte. Párkrát jím zatřeste a sundejte pokličku. Popcorn přesypte do mísy, osolte a případně okořeňte. Lze přidat i příchutě. Doporučuji například paprikový mix: V misce smíchejte 2 lžičky mleté uzené papriky, 1 lžičku sušené cibule a ½ lžičky soli. Vmíchejte postupně do ještě horkého hotového popcornu a přitom pořádně promíchávejte. Kdo má rád sýr, tak ať zkusí následující: Sto gramů strouhaného parmazánu smíchejte se 2 lžičkami sušené cibule. Vmíchejte do ještě horkého hotového popcornu. A kdo rád slaný karamel, může na to takto: V menším hrnci rozpusťte 180 g cukru. Jakmile vznikne karamel, přidejte 30 g másla. Nechte rozpustit a nakonec vmíchejte sůl. Pořádně promíchejte. Do karamelu vmíchejte hotový popcorn.

Tak až budete zase křoupat popcorn, uvědomte si, že jeho historie je dlouhá jako lidstvo samo a zřejmě nás přežije.