Se zájmem jsem si přečetla článek Martina Zaorala „Peškova“ vila ve Stražisku často zeje prázdnotou. Co s ní bude dál? uveřejněný v PROSTĚJOVSKÉM Večerníku 22. ledna 2024.
Doplňuji jej o některé historické souvislosti i opravy. Ano, uvedená vila Pampeliška, Stražisko č. 44 je součástí kolonie sedmi vil ležících v okolí Zátiší nedaleko vlakového nádraží. Pro prostějovské zájemce je na odkoupených polích a lukách postavil koncem 19. a na začátku 20. století prostějovský stavitel Čeněk Venclík. Vilu si nechal vybudovat nikoliv ředitel pivovaru v Bedihošti Ladislav Kaiser, ale majitel palírny U Zeleného stromu (závod Jakub Vojáček a dědicové) Karel Kaiser (1851–1920), též bratranec prostějovského starosty a národního činitele Karla Vojáčka. Není tedy náhodou, že Pampeliška byla postavena naproti Vojáčkovy vily (č. 47). Karel Kaiser byl od r. 1879 pověřen Vincencií Vojáčkovou prokurou firmy v. o. s. J. Vojáček a dědicové.
Kaiserovi měli čtyři děti (Vladimír, Bohuslav, Karla, Jarmila-Milka). Dvě z nich se ve vilce Pampeliška potom střídaly při letních pobytech. Byla to Milka provdaná Šádková s dvojčaty Miroslavem a Vlastimilem a Karla Pittichová, manželka prostějovského učitele, publicisty a básníka Karla Pitticha, s dcerami Zorou a Danou. Rodiny se střídaly tak, že jeden rok tam byla jedna v červenci a druhá v srpnu a příští rok zase naopak. Manžel Jarmily Šádkové – právník, politik a průmyslník Vlastimil Šádek tam moc nejezdil.
Linda Wichterlová vzpomínala, že se Šádkovými si výborně rozuměli a podnikali vše společně, ale Pittichovi se jim vyhýbali a podobně se později choval i Ladislav Pešek. Ten sem začal jezdit po sňatku se Zorou Pittichovou. Seznámil se s ní v Praze, kde studovala filozofii. Když poznal její mladší sestru, chtěl si vzít ji, ale Pittichovi mu řekli, že nejdřív se musí vdát ta starší. Oženil se Zorkou a měli spolu dceru Zuzanku. Blízký vztah udržoval později také s Danou. Pracovala jako účetní v Národním divadle a tam se s ním vídala.
Rodina Kaiserových je bezpochyby významná prostějovská rodina s příbuzenskými vazbami na rodiny Vojáčkových, Chmelařových, Pittichových a Valentových. Řadu vzpomínek nám zanechal Edvard Valenta ve své knížce Život samé psaní, ale také další příbuzný – spisovatel, básník, divadelní kritik, frankofil a překladatel Hanuš Jelínek (zeť Aloise Jiráska) v knize Zahučaly lesy. Na „Pampelišku“ rád jezdil také vzdálený příbuzný – prostějovský pedagog, básník a fotograf Rudolf Závodný, autor cyklu portrétů herce Ladislava Peška a pořadatel pozůstalosti prastrýce Karla Pitticha.
PhDr. Hana Bartková, Prostějov
