Viditelná proměna se udála s prostějovskými volejbalistkami po nedávném třesku na místě hlavního trenéra. Zatímco pod vedením mladého slovenského kouče Michala Matušova upadaly ženy VK do čím dál většího herního trápení i křeče, po jeho odvolání a nástupu ostříleného stratéga Miroslava Čady výrazně ožily.
Matušov přitom dělal pro úspěch naprosté maximum: s týmem co nejvíc, moderně a kvalitně trénoval, v přípravě i při zápasech dbal na detaily a žil s kolektivem, snažil se překonávat veškeré překážky. Přesto bylo čím dál víc patrné, jak mu spolupráce s hráčkami (hlavně některými) proklouzává mezi prsty.
Jak správně řekl Čada, mančaft evidentně nefungoval. A situace dospěla tak daleko, že ji bylo potřeba razantně řešit, aby zůstala zachována reálná šance na medailový úspěch. Vhodný krok za daných okolností se sám nabízel, proto se trenérský doyen znovu vrátil na lavičku. Ačkoliv loni tvrdil, že po sedmdesátce už koučovat nikdy nebude.
V zájmu věci svá slova porušil – a jde mu to pěkně od ruky, jak jsme ze spousty předchozích let už zvyklí. Především na některých plejerkách je patrná obří proměna k lepšímu, a co je podstatné, pronikavě šlo nahoru celkové fungování party na palubovce. Prostě psychika, no... Rozhodující však bude až play-off a jeho zvládnutí.
