Na dospělou házenou mohou fanoušci vyrazit v regionu na dvě místa. V Kostelci a Prostějově přitom mohou vidět dva zcela odlišné postupy, kde se jasně ukazuje, jak velký rozdíl je mezi chtěním a nadšením oproti setrvačnosti a jízdě na neutrál.
V Kostelci to házenou žije a na palubovce je to jasně vidět. Odhodlání, vůle a touha dojít za vítězstvím čiší z každého z hráčů, a to od kmenových přes náhradníky až po trenéry, kteří mají ten pravý zápal potřebný do tohoto sportu na jakékoliv úrovni. Člověk pak vidí, jak to zdejší mužstvo naplňuje a dělá kolektiv šťastným týden co týden se pokoušet zvládat jeden zápas za druhým.
Za pravý opak by se dala považovat házená v Prostějově, která v současné době jede tak nějak spíše ze setrvačnosti. Povětšinou starší kádr už nechce příliš tvrdě pracovat a raději se snaží o určitou pohodu, která však často vede až k tomu, že se jen těžko hledá motivace k posunu směrem vpřed, budí to dojem až příliš velkého zpohodlnění.
Až tak zase někde uslyšíte, jak důležitou roli ve sportu hraje psychika, tak si stačí vzpomenout právě na tento příklad, který jasně dokazuje u dvou mužských celků ve velmi tvrdém sportu fakt, že chuť a motivace z vás udělá daleko lepší hráče než pohodlí a klid.
