Dne 25 ledna 2021 Večerník otiskl na straně 4 článek „Komunisté rozhodli o demolici kostela v Brněnské ulici“. V tomto textu se vedle skutečného popisu událostí nachází i podstatná nepravda, která se týká i mé osoby. V roce 1988 jsem byl totiž členem vedení města a tudíž i na mne tak dopadá neoprávněná kritika týkající se údajného rozhodnutí o zbourání kostela.

Autor článku píšící pod značkou „mls“ celkem pravdivě popisuje historii kostela a jeho opravy od roku 1988. S jednou výjimkou: Zásadně nemohu souhlasit s tvrzením, vyjádřeném v titulku výrazným palcovým červeným písmem, že komunisté rozhodli o demolici kostela. Jedná se o fakty nepodloženou, troufám si říci, že účelovou smyšlenku.

V článku je mj. uvedena skutečnost, že kostel sloužil i jako márnice. Občané ze sídlišť Libušinka, Brněnská, ale i Tylova si opakovaně u vedení města stěžovali na situaci, kdy na sídlišti je v provozu márnice a také na nepořádek v okolí kostela. Mimo jiné i z těchto důvodů byl poté provoz márnice ukončen. Objekt (a jeho okolí) se následně stal cílem vandalů a zlodějů, docházelo postupně k devastaci exteriéru i interiéru.

Autor článku dále píše - cituji: „V roce 1988 rozhodl městský národní výbor pod diktátem komunistů o demolici kostela“. Jedná se o nepravdivé tvrzení, přesněji řečeno o vědomou lež. Případné rozhodnutí o demolici by muselo být podloženo například demoličním výměrem, rozhodnutím rady nebo zastupitelstva města, projednáním v komisi výstavby, zápisem z porady vedení města, souhlasným vyjádřením památkářů apod. Žádný odkaz na relevantní zdroj, z kterého autor čerpal informaci o rozhodnutí MěNV v předmětné věci, bohužel v článku uveden není. Zarážející a v protikladu k vyznění článku je skutečnost, kterou autor (vědomě, či nevědomě) pomíjí, totiž, že oprava kostela byla zařazena do neinvestiční části akce Z a financoval ji městský úřad. Občané města prostřednictvím této formy výstavby („neinvestiční část akce Z“) si pak mohli kostel opravit, stejně tak jak si opravovali požární zbrojnice, pohostinství, obchody, školky apod. Z jakých zdrojů byl kostel financován po roce 1989 nevím (od února 1990 jsem nebyl ve funkci), autor uvádí, že do otevření kostela 31. ledna 1991 “hrál významnou roli nedostatek finančních prostředků“.

Ing. Václav Šmíd,

zastupitel za KSČM