Ahoj všichni,
Asi to všichni cítíme v kostech a svrbí nás v nosech. Ano, blíží se jaro, v přírodě již dávno a kalendář nám to také připomíná. No a s jarem souvisí také to, že všechno pučí a nalévá se, zvířátka začínají myslet na mláďátka a i mezi lidmi sameček hledá samičku. Případně aktuálně 71 pohlaví uznaných EU se hledá asi tak nějak navzájem nebo co, jelikož tomuhle ujetému blbnutí asi hned tak nebude konec. Ale vraťme se do dob, kdy bylo lidstvo ještě ve slušném stavu a sameček hledal samičku a opačně. Kdo nepotkal v běžném životě nikoho, chtěl to zkusit jinak, proto se objevily v novinách seznamovací inzeráty. Ten první v našich zemích před 230 lety v březnu 1794. Vyšel v tehdejších Poštovských novinách. Adept jeho prostřednictvím hledal „na celý život dívku dobrého vychování, jejíž tvář není poznamenána neštovicemi". Hledaná dívka se dále „měla spokojit jen s jednou služkou, být dobrou hospodyní, přiměřeně důstojnou svého stavu a netoužit příliš po módě a společnosti". Je třeba poznamenat, že na city se v této době zas až tak nehrálo. Šlo v podstatě o možnost získat nějaké investice do začínajícího podnikání ve formě věna nevěsty, a to v době průmyslové revoluce. A když se rozvíjela emancipace, ženy si zase troufaly, aby byly prosazovány i jejich zájmy v manželství. O lásce se tak moc nemluvilo. Samozřejmě situace využily vznikající seznamovací agentury a rozjely velkolepý byznys, v novodobé historii i s využitím počítačů. Zde bych doporučil ke zhlédnutí českou komedii „Hodíme se k sobě, miláčku?“ a svým způsobem i klasiku „Jáchyme, hoď ho do stroje“, i když zde jen okrajově. V dnešní době digitálních mobilních technologií máme už neomezené možnosti k seznamování, i když jedna moje kamarádka tvrdí, že tam narazila vždy jen na úchyláky. Na to jí říkám, že by bylo dobré nekoukat do mobilu a jít mezi normální lidi, ale ona si nedá říct a nedá, že, JANO! Tak přeji hezké jaro a seznamte se dobře.
Marty
