Když Prostějov schválil od letošního roku úlevu ve výši 50 procent sazby poplatku pro osoby invalidní ve III. stupni, brala jsem to jako chvályhodný čin. Mám v rodině člověka po mozkové mrtvici, na půl těla ochrnutého, poloslepého a polohluchého. Dopravila jsem ho tedy co nejblíže k radnici, abychom po strastiplné cestě – sto metrů od auta a 2x 4 schody – stanuli u přepážky. Předložili jsme vyplněné prohlášení, doložili posudek o invaliditě, že se jedná o postižení trvalé a neměnné.
Paní za okénkem ale naši snahu neocenila. Posudek z roku 2017 je totiž příliš starý a je třeba doložit potvrzení z letošního roku, že postižení trvá. Prý si máme „skočit“ na OSSZ a oni mu ho vydají.
Bylo by proto dobré, aby magistrát rovnou oznámil, za jakých podmínek je ochoten úlevu poskytnout. Věřte tomu, že tyhle obstrukce jsou pro lidi s tělesným postižením natolik únavné, že se nedivím, když raději těch pár stovek oželí.
L. V., Prostějov
