O posouvání nadějných juniorů do mužského basketbalu se hodně mluví. Na všech úrovních. Funkcionáři si stěžují na úbytek mladých talentů. Vyčítají mladé generaci menší ochotu pořádně trénovat. Sami ale mají často máslo na hlavě. Když se totiž nějaký talent najde, až příliš často nedostane potřebný prostor. Zpočátku především v první lize, kde by mohl lépe zvládnout přechod do seniorské kategorie.

Prostějovský klub je v tomto směru v řadě ohledů výjimečný, protože pracuje téměř výhradně s mladými hráči. V kabině Orlů je nejstarší Lukáš Jenčík, který ale rozhodně není v šestadvaceti žádný veterán. V aktuální sestavě je hned deset basketbalistů, kteří se narodili v roce 2002 a později. A čtyři z nich táhnou výběr do 19 let do kvalifikace o postup do extraligy.

V mužské soutěži přitom mají mladí hráči důležitou roli a výkonnostně rostou. Progres Jakuba Slavíka na rozehrávce je obdivuhodný a zaslouží si velkou pozornost. Pavel Kaštil je třetím nejlepším prostějovským střelcem. I přes některé momentální nedostatky v obraně je nadějí s velkým N. Během sezóny se několikrát v dobrém světle ukázal Leonardo Varsík, i jemu může patřit budoucnost.

Sestava plná nadějí logicky nemůže atakovat v soutěži přední příčky, v těžkých zápasech bojuje o záchranu. Ale právě takové náročné souboje všechny posouvají dopředu. Třeba až do Kooperativa NBL. V tom se od Prostějova může řada větších klubů jedině učit.