Jsem přesvědčený, že v plné síle – tedy i se zdravými slovenskými reprezentantkami Karin Šunderlíkovou a Michaelou Pállovou – by teď volejbalistky Prostějova bojovaly ve finále extraligy žen ČR 2023/24 s rozjetými Šelmami Brno. Minimálně vyrovnaně, a spíš si osobně myslím, že vítězně. To je však jen kdyby.
V méně příznivé realitě obě hráčské opory ze SR na dlouho vyřadily zdravotní problémy, tudíž se hanácký tým musel v rozhodující části celé sezóny obejít bez nich. Na liberu výborně zaskakovala smečařka Pavla Meidlová, jež dělala maximum možného a zasloužila se o to, že daný post se nestal prostějovskou slabinou.
Mnohem větší komplikaci představovaly značně kolísavé výkony srbské posily Milice Tošič na univerzálu. Někdy zahrála dobře, občas ještě lépe, ale často i špatně a v některých případech mizerně. Což je u klíčové pozice sestavy docela potíž. Útočné akce se pak musely hojně vést přes smečařky Kláru Faltínovou a Josefínu Smolkovou či přes blokařky Veroniku Trnkovou a Raquel Löff.
Nakonec to možná nebylo úplně na škodu, nicméně je zřejmé, že s opravdu kvalitním účkem (rozuměj zdravou Šunderlíkovou) by vékáčko mělo podstatně větší šanci postoupit přes Duklu ze semifinále. A ve finálové sérii potom svádět třeba i úspěšný boj s jihomoravským družstvem.
Toto všechno jsou však už jen teorie, tudíž buďme rádi v nastalé skutečnosti za získaný bronz. Naše holky jej v oslabeném složení vybojovaly proti Olympu skrze těsné drama ve druhém utkání série o třetí místo. I pražský výběr byl přitom citelně oslaben, zejména o Moniku Brancuskou.
S ní by byl výrazně nebezpečnější, leč rovněž v tomto případě jde pouze o spekulace. Prostě oba soupeři v bitvách o matnou medaili nebyli kompletní, mančaft VK splnil roli papírového favorita. A jeho bronzový kov pořád má svou hodnotu, byť původní ambice směřovaly ke dvanáctému mistrovskému titulu.
