Z dnešního příspěvku asi budete v šoku, ale opravdu i já se díky své manželce dal na zahradničení, i když jen částečně. Svěřeny mi byly jen pomocné kopáčské práce, jsem jen prostý sekáček trávy, a pokud mám správný střik, je mi dovoleno i zalévat hadicí. A tak jsem prohrábl servery a literaturu a vypsal jsem i pro vás ostatní, co se v dubnu vyplatí na zahrádce dělat.
V nížinách není po sněhu ani památky, třeští nám skoro léto, z hor také rychle sníh zmizel. Letos je zahradnický rok trochu posunutý vpřed, ale jaro přešlo skoro v léto a příroda jede na plné obrátky, takže co tedy na zahradě.
V dubnu budeme na zahradě skutečnými lazebníky. Nejpoužívanějším nářadím jsou nůžky. Je zapotřebí odstranit z okrasných keřů a stromů všechny suché a poškozené větve. Pryč musí všechno dřevo, které je mrtvé a poškozené. Stříháme až do zdravé tkáně. Je čas vysazovat okrasné keře bez kořenového balu, tzv. prostokořenné. Ty z kontejnerů můžeme vysazovat i později. Po narašení vysazujeme a přesazujeme borovice. Postaráme se o trávník. Hráběmi odstraníme mech a stařinu, prokypříme povrch. Pak jej pohnojíme kombinovaným hnojivem, např. cereritem. Na konci měsíce povyskočí pažit, a pokud má již více než 10 cm, je potřeba poprvé ho posekat, aby zhoustl. Růže se začínají probouzet, proto je zbavíme zimního „pyžama". Odstraníme chvojí či listí, rozhrneme půdu a sestřihneme větve. Za okny či ve skleníku vyséváme letničky – laskavce, krásenky, netýkavky a ostálky. Pokud je příznivá předpověď, mohou na konci měsíce do půdy i mečíky.
V sadech a ovocných zahradách zkontrolujeme stromy. Pokud se rozhodneme pro výsadbu nových stromů, zvláště broskvoní, meruněk a vinné révy, stromky před výsadbou namočíme na několik hodin do vody, pak důkladně zavlažíme výsadbovou jámu a celý měsíc zaléváme, dokud sazenice nevyraší a nezačnou růst. V suchých létech mladou výsadbu zaléváme až do podzimu. Peckoviny můžeme seřezat, proklestit nebo zmladit, ale jen ty, kterým jsme korunu neupravili po odplození minulý rok. Koncem měsíce je vhodná doba pro roubování za kůru. Míza již proudí a stromy to na sobě nechávají znát rašícími pupeny a květy.
Dlouhodobý teplotní průměr v dubnu se již pohybuje kolem příjemných teplot, což pro rostliny znamená prudký start v růstu a rašení. Zatím jsou záhony se zeleninou většinou pusté, věnujeme se raději předpěstování sadby za okny. Ošetřujeme papriky a rajčata, jež jsme vyseli v únoru a březnu. Koncem měsíce vyséváme cukety a také melouny (v chladnějších oblastech, v teplých můžeme sít přímo na záhon). Do skleníku můžeme ve druhé půli dubna sázet papriky, rajčata, lilky a cukety. V půli dubna vyséváme do volné půdy ředkvičky, mrkev, karotku, pastinák, řepu, petržel, ředkev, vodnici, tuřín, kopr, zelí, kapustu a pozdní kedlubnu. Nakládačky, tykve, hrách, fazol, bob, cibuli a jarní česnek vysadíme až koncem měsíce. Do prvního května musí být v zemi také brambory. Z předpěstované sadby na venkovní záhony vysazujeme zelený chřest, rané druhy zelí, kadeřavou kapustu, kedlubny, hlávkový salát, květák a pórek. Z jarních druhů salátů si můžeme dopřát i netradiční odrůdy. Například salát římský, jenž tvoří až 40 cm vysoké protáhlé hlávky. Z dubnového až červnového výsevu vypěstujeme přepichováním sazenice, které postupně vysazujeme do sponu 30 x 30 cm. Vegetační doba je však poměrně dlouhá, asi tak čtyři měsíce. Na pěstování a ruční práci je nejméně náročný salát k řezu. Poměrně hustě se vysévá do pařeniště, jakmile počasí dovolí, a za tři až čtyři týdny se listy odřezávají těsně nad zemí.
Duben je čas přihnojování. Rašící cibuloviny by měly dostat nejen zásobu kompostu, ale také průmyslová hnojiva. Po vyzrálém kompostu lační také trvalky, keře a stromy. Jahody, ovocné keře a stromy přihnojujeme také průmyslovými hnojivy. A pamatujte, kupujte vždy čerstvé osivo, neboť semena salátů a kořenové zeleniny rychle stárnou a ztrácí klíčivost.
Takže zahradničení zdar!
