Od dob totality nám přibylo pár státních svátků. Letos jich slavíme třináct, včetně Velkého pátku i Dne boje za svobodu a demokracii. Což o to, o den volna navíc stojí každý z nás. Jenže si ho neužíváme všichni.
Podle zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který u nás začal platit od 1. října roku 2016, musí obchody nad 200 metrů čtverečních zůstat během některých státních svátků zavřené. Nařízení ovšem neplatí jen pro obchody. Kromě nich musí zůstat zavřené například i bazary, zastavárny anebo výkupny odpadu. Otevřít mohou naopak obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, prodejny na letištích, na nádražích anebo ve zdravotnických zařízeních.
Hokej v tom máme, dá se říct, skoro všichni. Šest svátků je zavřeno, sedm není. Důvod znají jen naši zákonodárci, kteří toto prapodivné rozdělení přiklepli.
Právě v minulém týdnu mi došlo, že na 1. května, kdy slavíme svátek práce, jsou všechny obchody otevřené. Ovšem o týden později, kdy je Den vítězství, mohou doma zůstat i prodavači a prodavačky. Poněkud nelogické, slavit práci prací… Snad se jednou dočkáme toho, aby bylo zavřeno všude po všechny slavicí dny. Hlady ani jinak určitě neumřeme a odpadne nám pátrání, kdy se dveře otevřou, či ne.
