V pátek odpoledne jsem si jako hobík cyklista vyjel na pravidelnou vyjížďku směr Kojetín na svých 60 až 70 kilometrů přes Čelčice. Najednou mi vlétla pod přilbu včela a hned píchla žihadlo. Už dříve jsem na včelí píchnutí měl nepříjemnou alergickou reakci, tak jsem se pro jistotu otočil, že se vrátím domů.
Alergická reakce byla ale dost dramatická a už před Bedihoštěm jsem musel sestoupit z kola. A když jsem slezl, hned jsem upadl. Neudržel jsem se totiž na nohách. Pokoušel jsem se mobilem dovolat několika známým, aby mě odvezli domů, ale nikdo telefon nebral. Na druhé straně silnice zastavilo auto a řidič se ptal, zda potřebuji pomoc. Přiběhl ke mně a hned přes moje protesty volal záchrannou službu. Dozvěděl jsem se, že jsou z Českého Těšína a jedou na dovolenou do Ptení. „To jedete ale opačným směrem,“ říkám jim. Odpověď mě ale šokovala. „My víme, ale když jsme jeli kolem vás a viděli, jak jste upadl, tak jsme se v Bedihošti otočili a vrátili se, jestli třeba potřebujete naši pomoc!“ Záchranka byla brzy na místě a hned mi lékaři v sanitce dali injekci a kapačky. Při tom mě odvezli do nemocnice a ani jsem nestihl poděkovat řidiči a jeho synovi z Českého Těšína, což bych chtěl zatím aspoň touto cestou napravit. Kolik řidičů by se takto zachovalo? Dobří lidé ještě žiji! Ing. Z. P., Prostějov
