Pamatujete si, jak jste někdy v osmdesátkách skládali jeden populární hlavolam z nedalekého Maďarska a jak vás štvalo, že nemůžete složit poslední stranu? No tak vězte, že jste pekelně staří, ostatně stejně jako já, jelikož tento hlavolam slaví letos padesát let a jeho vynálezce let osmdesát. Ten vynálezce se jmenoval Rubik a jeho kostka pobláznila svět. Ernő Rubik, narozený 13. července 1944 v Budapešti, původně navrhl kostku v roce 1974 jako učební pomůcku pro své studenty architektury. Jeho cílem bylo demonstrovat trojrozměrné pohyby objektů v prostoru. Netušil však, že se jeho vynález stane jednou z nejpopulárnějších hraček na světě. V roce 1975 si nechal Rubik svůj vynález patentovat a o několik let později, v roce 1980, byla Rubikova kostka uvedena na mezinárodní trh. Věhlasný vynález, jenž se skládá z 54 barevných čtverečků ve tvaru krychle, se stal výzvou pro logické myšlení a trpělivost. Cíl složení Rubikovy kostky je jasný, složit všech šest stran kostky do jednobarevných ploch. Za posledních 50 let se Rubikova kostka vyvinula nejen jako populární hračka, ale také jako předmět zájmu profesionálních speedcuberů, kteří se snaží kostku složit v co nejkratším čase. Vznikly stovky soutěží a mistrovství, kde se nejlepší z nejlepších utkávají o tituly a světové rekordy. Rekord ve složení Rubikovy kostky činí pouhých 3,13 sekundy.
U nás vznikla o tomto hlavolamu dokonce písnička. „Jde to se mnou ke dnu, nemám na to bednu, tak si někde sednu, dám si nejmíň jednu, já se asi zhroutím, marně kostkou kroutím dál,“ zpíval v roce 1982 zpěvák Karel Zich ve své písni nazvané Rubikova kostka. Nejen v Československu tehdy vrcholila mánie spojená s tímto maďarským hlavolamem. V kulisách z Rubikových kostek se v televizi natáčely zábavné pořady, pořádala se soutěžní klání ve skládání kostky, vycházely časopisy nebo LP desky, které měly Rubikovu kostku na titulní straně. „Jeden člověk mi tvrdil, že ji složí za tři minuty, ale nesnáší, když ho kdokoli pozoruje. Vždy odešel do vedlejší místnosti a po třech minutách se vrátil se složenou kostkou. Později jsem zjistil, že ji rozebírá a skládá mechanicky, kostičku po kostičce. Originálnější metodu zvolil šestiletý chlapec, který přemístil barevné samolepky na jednotlivých kostičkách,“ vyprávěl v roce 1982 v časopise Mladý svět banskobystrický psycholog Stanislav Filla, který napsal o Rubikově kostce publikaci.
„Pomocí počítače se podařilo vyčíslit, že při otáčení stran „kouzelné“ kostky je 43 252 003 274 489 856 000 (43 trilionů) možných variant rozložení částic. K vyřešení úlohy je pak třeba udělat minimálně dvaadvacet operací, i když v praxi se zatím nikomu tuto královskou cestu najít nepodařilo. A tak se mi zdá, že tahle kostka není zrovna moc jednoduchá věc,“ prohlásil Rubik před více než čtyřiceti lety v rozhovoru s maďarským novinářem Andrásem Faberem.
Ve skládání Rubikovy kostky se bude v Česku soutěžit i letos. Czech Open proběhne ve druhé polovině července v Pardubicích. Tuzemským rekordmanem ve složení klasické kostky (3 x 3) je Matěj Grohmann z Červeného Kostelce. Zvládl ji poskládat za 4,97 sekundy. A světový rekord? Od března 2023 ho drží Číňan Yusheng Du – jeho čas je 3,47.
A moje zkušenost s tímto hlavolamem? Mám-li být upřímný, sám jsem ho nikdy nesložil, ale jako odběratel časopisu ABC jsem ho skládal podle návodu. To jsem ještě netušil, jak se do tohoto hlavolamu zažere můj dědeček, stavební inženýr, který si pomocí svých propočtů vybudoval systém vlastních návodů na složení, a tak jsem používal i ty jeho. Kostka tehdy stála 50 tehdejších korun, což v osmdesátkách nebylo málo, ale prostě kdo kostku neměl, jakoby nežil. Sám vynálezce Rubik nezakrněl u jednoho hlavolamu a vymyslel jich ještě spoustu, ale popularity kostky už nikdy nedosáhly.
Tak, milá kostko, jdu tě najít a třeba tě konečně složím sám.
