Z celkového hlediska byly právě skončené Letní olympijské hry 2024 v Paříži úžasným zážitkem. Čím se asi nejvíc zapíšou do historie, to byla fantastická atmosféra vytvářená fanoušky při téměř všech soutěžích jakékoliv sportovní disciplíny.
A na některých místech - zejména v hledištích hal týmových sportů i na hlavním stadiónu při atletice - příznivci často bouřili tak neuvěřitelným způsobem, že úroveň decibelové hlučnosti přesahovala všechny meze. Což ostře kontrastovalo s covidově mrtvolným klidem Tokia 2021.
Domácí Francouzi absolutně šíleli především z působivých tažení jejich družstev v kolektivních odvětvích. Olympiáda však samozřejmě nabídla ještě mnohem a mnohem víc, včetně nezapomenutelných výkonů i momentů, jež navždycky vejdou do dějin.
Namátkou zmiňme třeba elektrizující světové rekordy tyčkaře Duplantise a překážkářky McLaughlinové, magický beachvolejbal přímo pod Eiffelovkou, zápasnická galapředstavení medvěda Rinera či plavání v Seině, o úchvatném slavnostním zahájení ani nemluvě. Český medailový propad do těchto krás moc nezapadá, ale o tom až příště.
