Kde bychom se také měli zastavit, tak je podhoubí amatérského fotbalu. I v něm se totiž v poslední době dějí věci, které z hlediska dlouhodobé koncepce a přání lepších zítřků zdaleka nezapadají. Řeč je o financování v některých klubech, kde se začíná jezdit daleko za čarou toho únosného, a pokud to takto půjde dál, tak se nebude brzy čemu divit, že bez peněz už ani hrát nepůjde.
Je samozřejmě dobře, když kluby, pokud na to mají, investují do rozvoje svých areálů, trenérů a především mládeže. Jenže pak je tu bod, u kterého to zase tak pozitivní není. Tím jsou samotní hráči, kteří by bez určitých finančních darů vlastně ani nepřišli. Třetí liga, divize je ještě pochopitelná, protože zde tomu hráči na úkor svého zaměstnání obětují hodně. Ale v nižších soutěžích už z toho nastává problém. Je veřejným tajemstvím, jak vypadá aktuální ročník krajského přeboru. Ano, na jednu stranu souhlasím, že je velmi dobré, jak se soutěž zase zkvalitnila, ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, za jakou je to cenu.
Některé celky posilují o hráče z vyšších soutěží a nejsou to jen jména někde z laviček, ale často stěžejní hráči svých bývalých klubů. Důvod je prostý. V krajském přeboru dostanou stejně, někdy i více než ve vyšší soutěži, a to je kámen úrazu. Z přirozeného konkurenčního prostředí se stává finanční spirála, která stejně nemůže dobře dopadnout. A prvně to odskáče samotný fotbal.
