Po delší odmlce se naše město dostalo do hledáčku celostátních médií. Stalo se tak kvůli tomu, že si přestupkové oddělení prostějovského magistrátu předvolalo Marii Š. Jako důvod uvedlo, že „zveřejnila příspěvky, fotografie a texty s negativním obsahem vůči vládě ČR“.
Takto napsáno to opravdu vypadá, že se nebohá obyvatelka Prostějova stala obětí buzerace ze strany institucí, a to jen kvůli tomu, že si dovolila napsat svůj kritický názor k současné vládě. Z Marie Š. vystupující na facebooku jako Mája se tak v očích některých stala hrdinka. Něco jako Larry Flint, o němž Miloš Forman natočil jeden ze svých slavných filmů. I tento pornografický magnát se stal bojovníkem za svobodu slova poté, co v časopise Hustler uveřejnil satirický článek o tom, že jeden z církevních kazatelů souložil s vlastní matkou. Přestože to byl nesmysl, americké soudy, které vždy ctily svobodu projevu nade vše, jej nakonec zprostily viny.
Z tohoto úhlu pohledu se neslo mnoho vyjádření. Například advokát Zdeněk Koudelka se vyjádřil v tom smyslu, že v Prostějově chybovaly policie, státní zastupitelství i magistrát. Argumentoval zejména tím, že v demokratické společnosti je svobodná kritika vlády základem. Navíc dle něj nemůže jít ani o přestupek proti občanskému soužití, protože vláda není občanem.
Jenže pan advokát zřejmě příspěvky paní Marie vůbec nečetl. Způsob jejího vyjadřování totiž byl přímo esencí nenávisti, která si shodou okolností našla svůj terč nejen v současné vládě, ale i u konkrétních osob. Nejrůznějšími vulgaritami se to totiž v jejím vyjádření vždy jen hemžilo.
Fakt, že jsou lidé zvyklí nadávat na vše kolem sebe, není nic nového. Dokud však nebyly sociální sítě, tak se těch několik opravdu hodně sprostých hulvátů naplno projevovalo hlavně mezi sobě rovnými. Jenže nyní získali pocit, že by jim měl naslouchat celý svět. S otázkou, zda je tento svět na jejich výlevy zvědavý, si pochopitelně hlavu nelámou. Zásadní však je, že jedním z historicky nevídaných výdobytků dnešní doby je to, že právě toto právo na vlastní názor a třeba i veřejně projevenou nenávist mají zaručené!
Co tedy zbývá? Pouze přání, aby ti z mocných, kteří nyní bojují za práva paní Marie, byli schopni zvládnout, pokud se minimálně běžná kritika ze strany ostatních obrátí proti nim a nesnažili se ji cenzurovat, jako se to v některých případech děje. A hlavně abychom my všichni ostatní, budeme-li svědky podobných sprosťáren, nad nimi nezavírali oči a reagovali třeba jen prostě: A slušně by to nešlo?