Zaujal mě článek Dívku s rádiem na kosteleckém hřbitově nenajdete uveřejněný v PROSTĚJOVSKÉM Večerníku 23. září 2024 na str. 10 pod značkou (kib).

Článek pojednával o dílech akademického sochaře a kosteleckého rodáka Karla Otáhala (1901–1972) na tamním hřbitově s připomenutím jeho další výtvarné tvorby. Je bohužel škoda, že socha Dívka s rádiem byla odstraněna a zatím se tam nevrátila. Není to sice excelentní dílo, jak píšete v článku, ale dílo zajímavé a dobové a také dílo, které je i součástí Otáhalovy funerální tvorby.

Uvedené dílo na hrobě rodiny Smolových a Otáhalových na kosteleckém hřbitově je spíše dílo sporné umělecké kvality, i když je z psychologického hlediska zajímavé. Smrt konkrétní osoby je zde promítnuta do jejího náhrobku. Toto ztvárnění bylo známé z minulosti, ale v moderním pojetí náhrobku je spíše ojedinělé. Zobrazená žena byla umělcova sestra Marie. Byla zde znázorněna jako mladá žena v dobových šatech umdlévající u radiopřijímače. Zemřela na zástavu srdce při vyslechnutí zprávy o vyhlášení mobilizace v září 1938. Podobnou realizací je postava mladé dívky na náhrobku rodiny Otáhalovy a Milady Kašinové na hřbitově ve Vícově.

Karel Otáhal byl autorem řady plastik, portrétů a soch především našich umělců – Josefa Mánesa, Petra Bezruče, Josefa Bohuslava Foerstera, Jana Kubelíka, Rafaela Kubelíka, Václava Talicha, Emila Axmana, Františka Stupky a Bedřicha Antonína Wiedermanna. Říkalo se mu také Mistr Pražských jar. Rád totiž navštěvoval koncerty Pražského jara a portrétoval hudebníky.

S láskou a úctou na něj dodnes vzpomíná stoletý Bohumil Venclík z Tovačova pocházející z hrnčířské rodiny Venclíkových. Karel Otáhal se učil mlynářem v Nenakonicích. V Sokole se seznámil s Bohumilovým otcem, od kterého si bral modelovací hlínu. Už tehdy totiž vedle malování i modeloval. V době studií na AVU v Praze našel bydlení u rodičů Venclíkových v Tovačově. Jako poděkování za pobyt jim vytvořil busty dětí Marty a Bohumila a strýce Ferdinanda Venclíka, učitele v Kojetíně. Karel Otáhal byl rodinným přítelem Venclíkových až do své smrti. Jeho manželkou byla profesorka filozofie Jiřina Popelová Otáhalová. Působila na Univerzitě Palackého v Olomouci a v letech 1950–1953 byla její rektorkou.

PhDr. Hana Bartková, Prostějov