Jsou krásné, inteligentní, vzdělané, úspěšné, soběstačné a samy. Tak by se dala v kostce shrnout životní situace velkého množství moderních žen. Mají víceméně vše, jediné, co jim chybí, je stálý partner a dítě. Za pár let jim bude čtyřicet a ony už velice dobře vědí, co nechtějí. Do jisté míry mají představu i o tom, co by si přály. Chlapa, na něhož by mohly být stejně přísné, jako jsou zvyklé být přísné samy na sebe. Jenže kde ho vzít?
Ne nadarmo se říká, že kdo moc vybírá, ten přebere. Muži, kteří za něco stojí, už bývají v tomto věku zadaní. Pokud nejsou, pak obvykle dávají přednost mladším a méně náročným ženám. Navíc vtipní, atraktivní a ochotní okamžitě plnit každé ženino přání se budou jevit zejména ti z mužů, kteří v ostatních dámách vidí v první řadě své potenciální milenky. Vše další totiž v dlouhodobém vztahu humor dříve či později přechází…
Ve výsledku se jedná o zásadní paradox dnešní doby, která jako by byla v přímém rozporu s přirozeným vývojem, tak jak jej popsala Darwinova teorie o evoluci druhů. Zatímco méně schopné i zodpovědné samice plodí jedno dítě za druhým, přičemž se v rodinném rozpočtu snaží vyjít s kombinací rodičovského příspěvku a úvěrů, tak ty šikovnější a pracovitější zůstávají naopak samy a bezdětné.
O důsledcích tohoto trendu by asi nejlépe mohly referovat učitelky na základních školách. Přitom by stačilo jediné, uvědomit si, že na světě nejsme jen kvůli sobě samým. A to i v případě, že máme ty nejlepší předpoklady k nejrůznějším aktivitám, které nás baví, zakoušíme díky nim pocit seberealizace, a ještě se nám od ostatních dostává příjemného uznání.
Jenže pokud na tohle žena nepřijde včas, pak pro ni už může být pozdě…
