V PROSTĚJOVSKÉM Večerníku z 29. října 2024 na straně 7 mě zaujal článek O našem bludném kameni – analýza Martina Mokroše. Cituje se zde článek uveřejněný v Hlasech z Hané z října 1897 (pojednávající o Klubu přírodovědeckém v Prostějově) a mimo jiné se zde píše, „že bludný kámen v nynějších Smetanových sadech (tehdy Jungmannových) je ze švédské žuly a byl tam dovezen z původního uložení v Háji u Opavy“.
Potom text článku „O našem bludném kameni“ uvádí, že autorem článku je Josef Blekta. Ten to samozřejmě být nemohl, protože v době napsání článku měl patnáct let. Učitel, řídící učitel, badatel, muzejník a publicista Josef Blekta (1882–1960) článek z Hlasů z Hané převzal v některém svém příspěvku až mnohem později. Do sborníku Prostějov město a okres (Brno 1933) napsal stať Přírodovědecký klub v Prostějově a má tam stejnou chybu, že bludný kámen je ze švédské žuly. Nyní najdeme na bludném kameni ve Smetanových sadech nápis: „Bludný balvan od Hatě ve Slezsku, finská žula v době ledové tam zanesena“. Nedalo mi to, abych nepátrala v literatuře a pramenech. Věc se tedy má takto. Bludný kámen pochází z Háje ve Slezsku (nikoliv z Hatě) a jedná se o finskou žulu. Je to finský „rapakivi“, česky to znamená „shnilý kámen“, protože se snadno rozpadá na písčitou zvětralinu, u nás lidově nazývaný „finská žula“, prekambrického (předprvohorního) stáří, to znamená přes 600 milionů let. Z místa svého vzniku (západního Finska) byl transportován do místa nálezu u Háje ve Slezsku u Hlučína ledovcem v poslední době ledové (tedy asi před 50 tisíci lety). Geologové jej označují jako amfibol – biotitický granit. Jedná se o červenou porfyrickou horninu s červenými ortoklasovými vyrostlicemi oválných průřezů, kterým se říká ovoidy. Bludný kámen daroval Sadařskému a okrašlovacímu spolku v Prostějově dlouholetý člen a funkcionář tohoto spolku, národohospodářský a kulturní činitel, zemský poslanec a radní města Eduard Skála, který nechal kámen v roce 1896 dovézt a instalovat v Jungmannových sadech. Ty byly vybudovány Sadařským a okrašlovacím spolkem za spolupráce města a městského zahradníka. Kámen byl opatřen nápisem: „Bludný balvan od Háje ve Slezsku. Finská žula v době ledové tam zanesena. Daroval Ed. Skála 1896“. A jak se na kameni ocitlo, že je z Hatě ve Slezsku? Tato chyba se tam dostala při obnově nápisu kolem roku 2000 správcem zeleně Technickými službami města Prostějova. Pro doplnění uvádím, že Eduard Skála také žil v Háji ve Slezsku a působil jako cukrovarnický odborník v tamním cukrovaru, dosud zachovalé zajímavé industriální památce. Jinak článek z Hlasů z Hané pojednává o založení Přírodovědeckého klubu už v roce 1897. To je ale další nepřesnost. Založení se teprve připravovalo a oficiálně byl klub založen na valné hromadě 15. prosince 1898.
PhDr. Hana Bartková, Prostějov
