Když prostějovské volejbalistky v polovině listopadu krutě nezvládly krajské derby v Olomouci a místo touženého vítězství i skoku do extraligového vedení utrpěly zaslouženě jasnou porážku 0:3, byla to tehdy velká facka složitě budovanému sebevědomí žen VK.
Jejich klopýtavý vstup do soutěžního ročníku 2024/25 nebyl po letním přebudování skoro celého kádru až takovým překvapením a dal se pochopit. Tým se každopádně zlepšoval, šel nahoru. Jenže týden před koncem října přišel první skutečně drsný direkt v podobě zbytečného vyřazení z Chance Českého poháru v Liberci.
Jakmile se Hanačky i z tohoto silného zklamání otřepaly a nabíraly tempo, utrpěly výše zmíněný výplach od rivalského úpéčka. V tu dobu ztrácely na Šantovku pět bodů, a hlavně vznikaly pochybnosti, zda vůbec vékáčko v daném hráčském složení je natolik kvalitní, jak se všeobecně očekává.
Teď mají svěřenkyně Miroslava Čady a spol. za sebou další vítěznou šňůru v extralize, kde si poradily se čtyřmi papírově slabšími soupeři a mezitím suverénně smetly nebezpečnou Ostravu, což je katapultovalo do čela tabulky. Ovšem jestli už půjde o trvalý vzestup výkonnosti potvrzující papírové předpoklady, to zatím jisté vůbec není.
Teprve následující těžké zápasy mohou dát na otázku ohledně špičkové úrovně Prostějova kladnou odpověď. Odvetu evropského CEV Cupu dejme poněkud stranou, konfrontace s rumunskou Albou Blaj totiž nic extra neřeší. Spíše jde o to zvládnout následné bitvy na Dukle, s Olympem Praha i ve Frýdku-Místku, tím jít do odvetného derby proti Olomouci opravdu jistí v kramflecích.
A pak pochopitelně vyhrát i tento šlágr den před Silvestrem. V takovém případě by se dalo směle mluvit o správně nastoupené cestě za mistrovským titulem.
