Snad každý někdy slyšel notoricky známé přísloví o jedné vlaštovce, která ještě jaro nedělá. Prostě jich musí z teplých krajů přiletět víc a pokud možno spousta, aby se zima v mnohem příjemnější jarní období skutečně překlopila.
Takto nějak bych to momentálně viděl se současným stavem prostějovských volejbalistek. Po herním poklesu, jenž vyvrcholil porážkami ve třech utkáních za sebou, která měly Hanačky naopak vyhrát, přišlo perně vybojované vítězství.
Bylo tím cennější, že jej ženy VK ukořistily proti největším rivalkám z Olomouce, průběžně vedoucímu družstvu extraligy. A navíc obratem nepříznivého vývoje z 0:2 na 3:2. Zároveň bych však tento dílčí úspěch vůbec nepřeceňoval, neboť Šantovka byla dost oslabena.
Chyběla jí zraněná první nahrávačka Simona Bajusz, kromě toho se na marodku přidala ve druhém setu krásné bitvy i blokařka Wiktoria Nowak. A za UP tak musela na daném postu zaskočit smečařka Michaela Smolková, což byla pro soupeřky vyložená improvizace.
Přesto měly Nikola Kvapilová a spol. s přemožením konkurentek značné problémy, neboť se složitě překonávala jejich rozjetost. Je potřeba tým vékáčka ocenit, že to obrovským nasazením zvládl. Ovšem teprve až přilétne minimálně několik dalších vítězných vlaštovek v jejich podání, budeme moci mluvit o opravdu přicházejícím jaru volejbalových reprezentantek našeho okresního města.
