Od konce Radima Kučery, který vyrazil za ligovou štací do Ružomberku, která měla jepičí život, uplynul více než měsíc a půl, než se povedlo vedení klubu vybrat vhodného nástupce. Pravda na jednu stranu se dá jednoduše říct, že výběr byl skutečně dlouhý, ale na druhou je třeba uznat, že eskáčko mělo skutečně čas, aby si ve své volbě bylo jisté. Během předlouhé zimní pauzy totiž stále zbývá dostatek času a nový kouč si mužstvo převezme ještě před oficiálním startem zimní přípravy. Někteří už sice pomalu vědí, jaké angažmá nového lodivoda bude, ale myslím si, že všechno ukáže až čas. Předem nejde hodnotit nic kladně ani záporně.
Dva roky záchranářských starostí už jsou snad definitivně pryč, a i s ohledem na fakt, že Prostějov se vrátil domů do zcela zrekonstruovaného prostředí, které má parametry ligového fotbalu, by byla obrovská škoda zase hrát jen o udržení, nedej bože dokonce sestoupit. Někteří už ale podobnou rétoriku téměř vytahují, přitom k tomu zatím není sebemenší důvod.
Práce trenéra je vrtkavý byznys, kde jste chvíli nahoře a chvíli zase dole. Pro názorné příklady se nemusí chodit vůbec daleko, protože i Prostějov jich za posledních pár let několik zažil. Například první angažmá Pavla Šustra bylo jako z říše snů. Eskáčku se sice nedařilo příliš doma, ale z venku vozilo pravidelně body. Konečné třetí místo je dosud nejlepším umístěním v novodobé historii.
Následoval odchod na Slovensko do nejvyšší soutěže, ze kterého přišel po roce návrat. První polovina sezóny byla velmi solidní, ale na jaře se najednou kolečka zastavila a z respektovaného a uznávaného kouče se pomalu, ale jistě stával první muž na odstřel, což tak nakonec i dopadlo. V mezičase jeho návratu naopak zažil opačný příběh trenér Jarošík, jenž přišel jako náhrada a úvodní kola nebyla vůbec ideální. Jenže rychle nastala změna směru a díky dobrým výsledkům se najednou kouč ocitl v ligových Teplicích.
Ještě během podzimu dorazilo duo Šmejkal – Šmarda, kterému se jarní část vůbec nevydařila, ale kolikrát nejde jen o výsledky, protože jak později přiznal i tehdejší šéf klubu František Jura, tak mu tato dvojice v řadě věcí otevřela oči a ukázala nové možnosti, jak dostat mužstvo na ještě lepší úroveň. Kouč Šmarda se tu dokonce objevil znovu a pomohl se záchranou celku ve druhé nejvyšší soutěži, ale nepovedený start podzimu mu byl pomyslným hřebíčkem do rakve.
Poté se tu krátce ohřál stále začínající kouč Pavel Zavadil, kterého jste na hřišti nikdy nepřehlédli, aby ho v zimě vystřídal již výše zmíněný Kučera, jenž dokázal zachránit mužstvo v soutěži a na podzim předváděl velmi slušné výkony a posbíral i dostatek bodů, což mu vyneslo angažmá na Slovensku.
Teď půjde mužstvo do jara s novým lodivodem. Kouč Weber to má do Prostějova, co by kamenem dohodil. Minimálně první měsíc bude teď jistě seznamovací a až finální část přípravy a start jara ukáží, zda se eskáčko vydalo tím správným směrem. Vynášet dřívější soudy je zcela zbytečné, ale to bychom nebyli my Češi, kdybychom jasno neměli už teď. Cest tu již bylo hodně a může se stát, že nový kouč napíše zase zcela odlišný příběh. Hlavně aby fotbal na pěkném stadionu všechny bavil.
