S blížícím se koncem ledna, což je v českých volejbalových soutěžích každoročně termín uzávěrky přestupů, se mezi prostějovskými fanoušky čím dál víc rozebírá tradiční téma: hráčské posily. Přijde někdo? A pokud ano, koho vedení klubu přivede? Který post či posty v sestavě vyztuží?
Vzhledem k tomu, že Hanačky měly v dosavadním průběhu této sezóny dost herních i výsledkových výpadků, jsou takové debaty příznivců určitě relevantní. A těžko jim lze vyvrátit, že Miroslav Čada a spol. o zkvalitnění soupisky angažováním někoho nového opravdu uvažují.
Z mého pohledu ale žádné posily nejsou nezbytně potřeba. Mnohem důležitější podle mě je pokračovat v rozdělané společné práci se stávajícím kolektivem v jeho současném složení, které rozhodně má značnou sílu. Ovšem aby ji naplno prodalo, evidentně potřebuje kromě každodenní tvrdé dřiny i jiné věci.
Co konkrétně? Maximální důvěru i podporu, týmovou soudržnost a tím větší psychickou odolnost v těžkých situacích, jež nepochybně zase přijdou. S pevnější vnitřní jistotou živenou i zvenčí mohou ženy VK zvládat náročné výzvy určitě úspěšněji, než tomu bylo leckdy dosud.
Samozřejmě potřebují udržovat pevné zdraví, což se zatím daří. A omezit velikost náhlých propadů výkonnosti během zápasů. Výkyvy totiž ve volejbalu jsou normální, leč kvalitní mančaft nesmí mít výpadky natolik obří.
Bez ohledu na tyto mé myšlenky je pochopitelně možné, že nějaká posila stejně dorazí. To už by ale byla jiná kapitola.
