Únor neznamená jen pokračování zimy, ale také období zcela zásadního rozhodnutí žáků devátých tříd, kam se vrtnout po ukončení základní školy. Tedy vybírají si školu střední, letos již podruhé přes digitální systém Dipsy, jehož fungování/nefungování stálo ne až tak dávno místo ředitele CERMATU Krejčího. V tuto chvíli už všichni víme, jak to běží, ale protože je tento příspěvek psán ještě v lednu, nechci predikovat.
V každém případě je dobré, aby si kandidáti studie dobře rozmysleli, na kterou školu chtějí jít, a hlavně nepodcenili přípravy, a to především na „cermatovské“ testy z češtiny a matematiky, jež mohou přihrát anebo naopak odebrat spoustu bodů v celkovém hodnocení žáka. Takže přidám pár rad. V první řadě je důležité ujasnit si, co je k samotné zkoušce skutečně potřebné. To vyplývá především z požadavků školy, pro niž jste se rozhodli. Stejně tak je důležité udělat si „pořádek“ ve svých vědomostech, zmapovat své silné a slabé stránky. Dobrým ukazatelem „dostatečnosti“ vašich vědomostí mohou být ukázky přijímacích zkoušek z minulých let nebo porovnávací testy. Vypracujte si plán přípravy: u každého tématu si stanovte, od kdy do kdy se jím budete zabývat. Je lépe začínat těmi tématy, která vám jdou nejméně nebo kde máte největší mezery. Ujasněte si také způsob ověřování svých znalostí, nezapomeňte si vyhradit čas na opakování. Rozhodně se vyplatí při přípravě kombinovat různé informační zdroje: učebnice, sešity, ukázky přijímacích zkoušek, různé druhy cvičných a porovnávacích testů, internetové kurzy, srovnávací zkoušky, přijímačky nanečisto a další. Když vaše příprava nebude mít systém, ztratíte učením spoustu času zbytečně. Udržet v přípravě řád vám může pomoci dobrá učebnice, návštěva kurzů, rodiče, domácí učitel. Dobrým pomocníkem jsou i internetové kurzy, jejichž prostřednictvím stále víte, kolik jste toho již zvládli a co ještě zbývá, pokrok se snadno kontroluje, a navíc si sami určujete tempo přípravy. S učením to nepřehánějte, učte se raději častěji po menších částech. Budete-li v průběhu studia zjišťovat, co umíte a co ještě ne, budete klidnější, zároveň si dokážete efektivně rozvrhnout síly i čas. Častou příčinou selhání u zkoušek bývá tréma a nervozita. Proto je dobré zúčastnit se cvičných zkoušek. Díky těmto „přijímačkám nanečisto“ si otestujete své znalosti a vědomosti a zároveň si vyzkoušíte, jak na vás působí cizí prostředí a vypjatá atmosféra. To pak může být v momentě, kdy o přijetí či nepřijetí rozhodují jen desetiny bodu, podstatnou výhodou. Nezapomeňte, které jsou povolené pomůcky u přijímací zkoušky a připravte si je. Připravte hlavně černě nebo modře píšící propisku nebo liner (vezměte i náhradní), obyčejnou tužku, rýsovací potřeby, lahev s vodou bez etikety a analogové či digitální hodinky, pokud máte a potřebujete.
A ještě rady, co dělat den před a v den přijímacích zkoušek. Nachystat si hromádku oblečení na ráno. Zkontrolovat zabalený batoh. Pozorně přečíst pozvánku (kdy a kde mám být). Naplánovat si ranní trasu. Rozmyslet si snídani (objednat si u rodičů). Připomenout si, jak jsem dobrý/dobrá! Jít brzy spát!
Ale vraťme se ještě k samotnému přihlašování do DIPSY. Samozřejmě že vše zadávají zákonní zástupci, případně v procesu pomáhají výchovní poradci, ale kandidát by měl být u toho, když se rozhoduje o jeho budoucnosti, takže je dobré komunikovat a společně DIPSY „nakrmit“. Naštěstí střední školy jsou ta strana, jež prošla již tolika školeními, že když tam zavoláte, tak vám rádi poradí a také vyvrátí nesmysly, které bohužel třeba loni létaly éterem, a to buď z neznalosti, nebo lenosti jejich autorů. V případě takového nesmyslu je třeba odvolávat se proti nepřijetí. Dotyčná škola ani ředitel nejsou ti „zlobři“, kteří někoho k sobě nevzali, rozhodl o tom systém. Ten sám školy naplnil, takže odvolávat se proti stroji je prostě nesmysl, stav věcí je třeba vzít jako fakt. Ušetříte tím čas sobě i druhým. Tak ať to u přijímaček všem klapne.
