Možná si říkáte, co je to dnes za divný titulek. Inu lidé se mění, a tak já dříve svobodný jsem se v tuto dobu těšil na otevírání kavárenských zahrádek, dnes již šťastně ženatý s dítětem se těším, jak bude dítě pobíhat po naší zahrádce a jak tam porostou kytičky. Ono je bude očichávat a dělat „pčíík“, což je jeho oblíbená zábava.
Ikona zahrádkářů a kutilů, již bohužel dávno mrtvý Přemek Podlaha, by mi ovšem vytkla, že zahrádku je potřeba na ty radovánky nejdříve připravit. Toto u nás zajišťuje manželka, ale pro ostatní jsem připravil alespoň teoretickou přípravu a prohrábnul „zahrádkářský internet“ a vyzískal nějaké informace. Takže pojďme na to.
V březnu na zahradě rozkvetou nejen jarní druhy cibulnatých a hlíznatých květin, ale také okrasné dřeviny. Vedle sněženek, krokusů, bledulí, hlaváčků, kosatců, violek, prvosenek a lomikamenů se tak můžeme těšit například na květy vrby jívy, mandloní nebo dřínu. V tomto období již můžeme odstranit ochranu, kterou jsme poskytli rostlinám proti chladu v zimních měsících. Ze záhonů s trvalkami odstraňujeme chvojí, popř. listí a pohnojíme je kompostem. Od chvojí a země oprostíme také růže. Stromkové růže přivážeme k tyčkám, které jim zajistí potřebnou oporu. Rozvážeme naopak jehličnany, jež byly přes zimu spoutané proti poškození těžkým sněhem. Rostliny, které mrazy povytáhly ze země, zatlačíme zpět do půdy. Pokud již není zmrzlá půda, je nejvhodnější období pro výsadbu růží, živých plotů a okrasných dřevin. Dřeviny kvetoucí v létě vytvarujeme (u rostlin, které kvetou již na jaře, tak učiníme až po odkvětu). Ty, jež pravidelně namrzají, pohnojíme a seřízneme, aby neobrážely na loňském dřevě a nevyholovaly se od země. Ze všech dřevin odřežeme nemocné a odumřelé větve, listnatým stromům odstraníme navíc také semenáče. Chceme-li si sami založit a vypěstovat živý plot, nařežeme loňské výhony na řízky tak, aby bylo na každém zhruba 6 oček. Řízky pak na 24 hodin namočíme do vody, v níž jsme předtím rozpustili lžičku medu. Poté je zapíchneme do země a zaléváme.
Na ovocné zahradě provádíme důkladnou prohlídku ovocných stromů a kontrolujeme, jestli slunce nevytvořilo pukliny na jižní straně kmenů. Protože se nám v korunách objevují zahušťující letorosty, odstraňujeme je a korunu upravujeme do pohárkovitého tvaru, jenž bychom měli udržovat po celý rok. U peckovin je zvláště v první polovině měsíce vhodné období k roubování spícími rouby na podnože, které jsou těsně před rašením. Koncem měsíce vysazujeme broskvoně a meruňky. Pokud ještě hrozí mrazíky, přihrneme ke kořenům slámu, abychom stromky ochránili. Ovocné stromy je také třeba ochránit postřiky proti obalečům, mšicím a ostatním škůdcům, kteří se za teplejšího počasí začínají znovu objevovat. V případě teplého počasí mohou již v březnu začít kvést broskvoně a meruňky. Další práce nás čeká kolem drobného ovoce. Právě v tomto období je velmi potřebné poskytnout mu kompost a v něm co největší množství živin. Jahodníkové záhony vyčistíme, okopeme, pohnojíme a dostatečně zalijeme. Seřežeme angrešt, rybíz a maliník. Krátké výhony maliníku odstraníme hned u země, ostatní zkrátíme na zhruba 130 cm.
A co zeleninová zahrada? V březnu budeme na zeleninové zahradě především vysévat. Pokud nemáme kořenovou zeleninu vysetou již od podzimu, vyséváme ji nyní mělce do půdy, udržujeme ji ve vlhku a po vyklíčení ji jednotíme. Začátkem měsíce také vyséváme rajčata, raný květák a lilek pro dubnovou výsadbu. Do pařeniště či truhlíků vyséváme papriku, kterou po vyklíčení pod fóliovým krytem přesadíme na teplý záhon. Koncem měsíce pak vyséváme ředkvičky, které budeme moci sklízet již za měsíc. Podle našich pěstitelských záznamů a plánů bychom měli vědět, na kterých záhonech jsme v uplynulých letech pěstovali jednotlivé druhy zeleniny. Podle toho se rozhodneme, které druhy na záhony umístíme letos, aby tak měly zajištěný dostatek potřebných živin.
Teda řeknu vám, že jen co to píšu, jsem tak sedřený, že přece jen možná zkusím nějakou tu zahrádku kavárenskou, ale vám všem zahrádkářům přeji úspěšné jaro.
