Tradiční olympijský sport v našem okresním městě sbírá medaile, pořádá šampionáty i hostí reprezentaci
Terčová lukostřelba patří mezi dlouhodobě zavedené olympijské sporty, navzdory všemožným tlakům na zúžení programu LOH i dávání šancí novým populárním odvětvím dál pevně zůstává součástí největší sportovní akce planety Země konané jednou za čtyři roky.
Stejně tak nedílným způsobem patří závodění s luky a šípy i k prostějovskému sportovnímu dění. Zdejší oddíl nesoucí momentálně název Lukostřelba Prostějov má velice dlouhou tradici, vždy byl a stále je úspěšný, stejně tak organizačně aktivní.
Rozhodující tón tím nejlepším možným směrem v něm přitom udává ženský rodinný element. Celý svůj život lukostřelbě zasvětila Magdaléna Majarová, nejdřív špičková závodnice a poté výborná trenérka i dlouholetá klubová předsedkyně. Však se také před několika lety stala plným právem členkou Síně slávy prostějovského sportu.
I teď v pokročilejším věku pořád učí nové mladé adepty, jak správně trefovat terče, a pomáhá těm zkušenějším ke zdokonalování. Navíc přivedla k lukostřelbě obě své dcery, jež od ní postupně přebíraly otěže. Starší Magda (provdaná Robová) se vedle trenérství časem stala i novou oddílovou šéfkou.
Mladší Hana se spíše přesunula do českých reprezentačních struktur, když dělá trenérku i manažerku národnímu týmu ČR. Každopádně platí, že pokud Majarovy s pomocí a podporou dalších členů, členek i přátel Lukostřelby PV vyrazí do akce, stojí to vždycky za to.
Jen za několik posledních let místní klub uspořádal kvanta různých klání včetně celé řady republikových šampionátů, a to jak venkovních v létě, tak halových v zimě. Z toho už dvakrát se atraktivně střílelo přímo na hlavním Masarykově náměstí před prostějovskou radnicí.
Navíc platí, že většinou na každém mistrovství je hanácký oddíl medailově úspěšný, zpravidla vícenásobně. A vedle toho se Prostějov pomalu stává též reprezentačním centrem, neboť kromě jarních a letních soustředění se zde čím dál častěji konají rovněž zimní tréninkové kempy díky nově vybudovanému běžeckému tunelu při ZŠ Jana Železného.
Nezbývá než smeknout klobouk před neúnavnou každodenní prací na vysoké úrovni, kterou tahounky prostějovské lukostřelby i všichni v jejich okolí trvale odvádějí. A popřát, ať jim elán, chuť a entuziasmus vydrží, pokud možno navždy. Místní sportovní scéna tím neztratí jeden ze svých blyštivých drahokamů.
