Je několik desítek minut po definitivním konci působení Jestřábů v letošní edici prvoligové soutěže, uzávěrka tištěného vydání Večerníku se rychle blíží. Proto bych si nějaké větší hodnocení prostějovského vystoupení v uplynulé sezóně nechal až na příště, teď zatím jen několik základních postřehů.
Na rozdíl od předchozího, hrubě nevydařeného ročníku tentokrát elhákáčko postoupilo do play-off, ale pouze díky tomu, že předkolo bylo nyní mimořádně přístupné až do dvanácté příčky včetně. V loňském „normálním“ režimu by konečná jedenáctá pozice z letoška nestačila, ohledně umístění zaznamenali Hanáci v rozšířeném startovním poli minimální posun nahoru o jediný post ze 12. na 11.
Chance ligu 2020/21 přitom měli rozjetou velice dobře, navzdory všem covidovým komplikacím drželi ještě sedm kol před koncem dlouhodobé části výborný šestý flek. Leč potom následovala závěrečná série sedmi porážek, která mančaft srazila mnohem níže a vrátila jej do reality. Kterou se následně nepovedlo ošálit ani v play-off na úkor lepší Poruby. Deset proher za sebou je vážně příliš, tahle černá šňůra devalvovala předtím kvalitní úsilí dravých ptáků.
Přesto je nechci nijak pranýřovat, kritizovat či odsuzovat, neboť si to nezaslouží. Museli totiž fungovat v ekonomicky hodně složitých podmínkách – a přesto zvládli v porovnání s minulostí výrazně oživit i zatraktivnit pomalý herní styl směrem k nepoměrně větší rychlosti a koukatelnosti. Po téhle stránce určitě je do budoucna na čem stavět. Pokud zůstane dobrý základ hráčského kolektivu a realizační tým v čele s novým koučem Jiřím Šejbou a klub vydrží ve složité koronavirové době finančně, může být v dalších letech jistě úspěšnější.
