Nadstavbová část, to je každoročně taková soutěž v soutěži. Jedná se o nejatraktivnější úsek sezóny – pro hráče, trenéry a samozřejmě fanoušky. A platí to i o basketbalu. O to více, že takovým volejbalistkám podruhé za sebou zkrouhli play-off.
Letošní nadstavbová část je pro Olomoucko spíše hořká. Tým do ní vstupoval jako poslední celek tabulky. Navíc s takovým odstupem od většiny týmů, že se zásadní zlepšení v tabulce nedalo příliš čekat. Vlastně jediným opravdu reálným a měřitelným cílem bylo zlepšení výsledků a posun na předposlední flek.
Inu, povedlo se. Tým předskočil Ostravu a zuby nehty se před ní udržel. Pohled na tabulku má rozhodně k tomu líbivému daleko. Přesto šlo o posun.
Ten důležitější přišel ve hře. Tým sídlící v Prostějově si více věří, je schopný „dělat“ více bodů, a pokud si zápas nepokazí už v úvodu, vždy bojuje o vítězství. Mizerné koncovky utkání, které stály Olomoucko fakticky sezónu. A s tím přichází výsledky, ty má Olomoucko v poslední době mnohem lepší než po většinu základní části. Vítězná šňůra pravda nepřišla. Průběžné bodování však přeci jen nepochybně nakoplo. Kaňkou je ovšem první ze zápasů s Hradcem Králové. A odchod opory v podobě Bezbradici.
Celkově ale můžou být basketbalisté vděční za nadstavbu. Zdá se, že by jim mohla ukázat cestu do další sezóny.
