Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Tohle pořekadlo známe a svoji účinnost již prokázalo několikrát. A jen na máloco ale sedí tolik jako na fotbalovou situaci v Česku. Pouze není jasné, jestli se ucho už utrhlo, nebo se teprve objevily praskliny.
Fotbal je dlouhodobě v České republice označovaný za sport číslo jedna. Je hodně sledovaný, má velkou členskou základnu, ale taky má hodně problémů. Kopaná má trvale v zemi punc nejšpinavějšího sportu. Skandály s rozhodčími či manažery klubů, skandály na nejvyšší úrovni. Tu podezření z úplatků, tu podivné protislužby, tu „přísné“ penalty. Nejednou už významní fotbaloví aktéři ukázali, že o fotbal jim jde až v poslední řadě.
Zdá se, že lidem podporujícím fotbal pomalu dochází trpělivost. Pověst fotbalu je dlouhodobě špatná a vypadá to, že někteří sponzoři toho už mají dost. Naposledy vešla do médií zpráva, že Ondrášovka Cup už nebude Ondrášovkou Cupem. Jednoduše proto, že dala firma od akce ruce pryč. Důvod? Poměry v českém fotbale.
Dá se s vysokou mírou úspěšnosti předpovědět, že nepůjde o poslední úprk. Samozřejmě důsledkem koronaviru je doba šetření. A první na ráně jsou marketingové aktivity. Sponzorské smlouvy pro sport, který je trvale známý spíše skandály a průšvihy vedení než úspěchy, jsou pochopitelně na odstřel. Skandály přitom neberou konce. Fotbal se kvůli nim může dostat do situace, kdy najednou nebude kde brát…
