Prostějovští fotbalisté stoupají. Zatímco před pár lety byli sice hrdým, stále však jen třetiligovým týmem, nyní se prosazují stále více do druhé nejvyšší soutěže. A navíc se tým dere na přední pozice. Dokonce se občas nachází na druhém místě.
Zatímco tak před dvěma lety slova předsedy Františka Jury o „budoucím možném postupu do první ligy“ zněla trochu jako sci-fi, nyní dostávají reálný základ. Prostějovu se skutečně daří vyhledávat hráče, nebortit po každé sezóně tým, pracovat s ním koncepčně. Má jádro, které zde zůstává, na to se pak nabalují další hráči. Daří se mu rovněž víceméně zapracovat své odchovance nebo aspoň hráče z regionu. O výsledcích mluvit netřeba.
Co tedy brání, kromě zisku 1. místa, jít výše? Předně je to stadion. Ten by určitě nebyl z těch, které by vyhovovaly požadavkům, Prostějov by tedy musel hrát v exilu, než by se postavil nový či zrekonstruoval stávající. Problémem by mohly být finance. Eskáčko nemá takové zázemí sponzorů, stejně tak ani v počtu fanoušků, kteří si, bohužel, dosud ve větším množství cestu na stadion nenacházeli. Herně už se naopak tým může blížit tomu, s čím by uspěl i výše.
Postup eskáčka zkrátka není nereálný. Pár překážek však ještě v cestě stojí.
