Co je obecně pro sportovce včetně profesionálů provozujících týmová odvětví jako například volejbal důležitější? Odváděné výkony, nebo dosahované výsledky? Z určitého úhlu pohledu ani jedno. Nejvíc stěžejní ze všeho totiž je, nakolik kvalitně se v tom kterém klubu či družstvu trénuje, zda má každodenní příprava v dlouhodobém měřítku potřebnou úroveň. Jedině tak se totiž hráčky a hráči mohou díky systematické práci neustále zlepšovat, případně od vyššího věku aspoň udržovat. A pokud se tohle daří, jde o klíčový předpoklad k následnému předvádění dobrých výkonů, jež logicky vedou k příznivým výsledkům. Tím se kruh uzavírá a v globálním měřítku odděluje lepší od horších, pomyslné zrno od plev.
U volejbalistek VK Prostějov se v posledních letech vinou ekonomických škrtů čím dál víc šetřily peníze, což se promítlo nejen do objektivního oslabování hráčského kádru, ale také do personálního zužování realizačního týmu. Během uplynulé sezóny se však začalo projevovat, že po takové cestě osekávání lidské odbornosti se nedá jít donekonečna, aniž by se to projevilo právě na výše zmíněné kvalitě práce s plejerkami. Je dobře, že si to vedení vékáčka včas uvědomilo. A už v průběhu minulého ročníku přistoupilo k opětovnému posilování „realizáku“. Proto se do něj vrátily respektované osobnosti Miroslava Čady i Solange Soares, proto od léta bude prvně jmenovaný bard znovu hlavním koučem a „Soli“ zase kondiční specialistkou a druhou asistentkou.
Mělo by jít o záruku, že se přípravný proces prostějovského mančaftu i jeho personální zajištění jak při trénincích, tak zápasech vrátí na vyšší level odpovídající klubovým ambicím. Které stále sahají minimálně do (lepšího) středu extraligové tabulky. Teď už to bude na hráčkách, jestli opětovně zlepšeného servisu ze strany VK využijí k pozvednutí své vlastní produkce přímo na palubovce.
