Velice smutný, zároveň naopak velmi potěšující, takový je stav fotbalu na Prostějovsku. Záleží fakticky na tom, z jakého úhlu se na to člověk dívá. Nepěkný obrázek poskytují okresní soutěže, které se za posledních pár let smrskly. A hovoří se už o zániku některých z nich. Ostatně spojování nebo přímo zánik týmů nejsou ničím novým, ve III. třídě OFS to dokonce zachraňují dva týmy z Olomoucka. Hráči zkrátka stárnou, noví se neženou a tak týmy logicky „vymírají“.

Jiný pohled se nabízí u mládeže. A to zejména u našich nejmenších. Zde je totiž vidět pokrok, počet týmů setrvale roste. Přípravkami se tak nejen ve velké míře chlubí třeba prostějovské eskáčko nebo třeba další tradiční kluby jako Konice, Kostelec na Hané či Čechovice. Ale najdeme je rozeseté prakticky po celém okrese.

A to často i tam, kde jinak mládež skomírá, není nebo naopak zanikl mužský tým. Příklad? Třeba Horní Štěpánov. Ten po jarní vlně koronaviru přišel o tým mužů, který už se nesešel. Přípravka ale žije dál. Nebo takový Vícov. Tam byste zase hledali marně jiné mládežnické týmy. Nicméně přípravkou disponuje. A k mužům hrajícím okresní přebor tak zdejší klub dodává ještě přidanou hodnotu.

Jak říká člen Komise mládeže OFS Prostějov Miloslav Fajstl, pro kluby je nejjednodušší „pořídit si“ z mládeže právě přípravku. Jsou na ni nejmenší náklady, zároveň je na ni potřeba nejméně dětí. Jenže než začneme hanět oddíly, že šly cestou nejmenšího odporu, uvědomme si, k jaké práci se při zřízení přípravky oddíly zavázaly. Rozhodly se jít do výchovy od nejútlejšího věku, musely si proto vyřešit zázemí a hlavně trenéry. A právě trenéři mají obrovskou odpovědnost za nejmenší, často čiperné a neposedné děti. Navíc jsou odpovědni nejen za jejich zdraví, ale také za to, že u fotbalu v prvních letech vydrží. Že je bude bavit, naplňovat, že si ho zamilují.

Tím spíše je skvělé, že počet přípravek na Prostějovsku vzrůstá. A že i na mnoha dědinách nemusí rodiče své dítko vozit jinam, protože tým mají přímo v obci. Samozřejmě v každém klubu se s malými dětmi pracuje jinak, někde lépe, jinde hůře. Ovšem všechny kluby, které se do této činnosti pustily, si zaslouží obdiv. Je to cesta náročná, a pokud chtějí vidět i výsledky, tak na hodně dlouhou dobu. Dát však malým dětem lásku ke sportu, zážitky a pocit soudržnosti s týmem, to je k nezaplacení. Musíme si to nejen opakovat, ale hlavně pro to konečně něco udělat!

 

Premiový šestadvacátý díl seriálu FOTBAL EXTRA najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku které vyšlo v pondělí 3. května