„A hleďme, poddaný,“ zvolal král, když uviděl malého prince. „Pojď blíž, ať tě lépe vidím,“ řekl osamocený král a byl moc pyšný, že konečně někomu kraluje. Malý princ se díval, kam si sednout, ale planeta byla celá zaplněna nádherným hermelínovým pláštěm. Zůstal tedy stát...
Podobná situace jako malého prince ve slavné knížce Antoina de Saint-Exupéryho může potkat každého z nás. Letmé setkání s králem či královnou vlastní planety může být docela úsměvné, horší už je, pokud si s nimi naplánujete společnou budoucnost.
Takový ředitel zeměkoule obvykle bývá specialistou na diety, domácí porody, krocení divokých prasat, asijskou filozofii, opravy domácích spotřebičů, vydělávání peněz, výhodné koupě a spoustu dalších věcí. Nejvíce sil pak vkládá do toho, aby všem kolem ukázal, jak má úžasnou práci, perfektní bydlení, skvělou rodinu a bezvadné děti. A jelikož on sám se považuje za bezchybného, vyžaduje to samé i od ostatních. Samozřejmě že bez úspěchu. Vždyť podobné lidi nenajdeme ani v pohádkách.
Naopak právě příběhy pro děti nás učí, že nikdo z nás není dokonalý. Bezprostřední Červená karkulka se zapovídá s vlkem a vyzradí mu, kde bydlí babička, Popelku by bez tří oříšků nikdy nepozvali ani do Star dance, natož na královský ples, Sněhurka nějaký čas bydlela hned se sedmi malými muži, Šípková Růženka začala krvácet při prvním pokusu o ruční práci, načež prospala celých dlouhých sto let...
Pokud tedy s někým chceme opravdu žít delší dobu, pak je určitě dobré mít rád nejen to, co si myslíte, že pro vás může udělat, ale najít si hezký vztah i k jeho chybám. Jinak to totiž nepůjde. Pokud je totiž jedno smetiště příliš malé pro dva kohouty, pak jedno manželství je pro dva ředitele vlastních zeměkoulí ještě menší...
