V případě, že přijde epidemie (nebo ještě lépe v době, kdy se očekává, že propukne), se má jet podle nějakého plánu, má být připravený tým odborníků a vláda podle jejich doporučení vydávat opatření. Ideálně přitom prokonzultovat problematické body napříč sněmovnou a (rovněž ideálně) určit za vládu jednoho člověka, který bude k protikoronavirovým opatřením mluvit. Maximálně dva, ale tak, aby se doplňovali a nenegovali vyjádření toho druhého.
Připadá vám to jako utopie. Možná. V České republice to tak bohužel je.
Stále to totiž vypadá, že dodnes není žádný plán, jakým způsobem se s epidemií vypořádat. Kroky vypadají nahodile, nejistě, a navíc se nikdy neví, kdy je vláda změní, zmírní, pozdrží. Ať už se jedná o školy a plánování návratu žáků (nejistota jak jich, tak učitelů a ředitelů je jen jedním z důsledků selhání nekoncepční práce vlády i její komunikace), nebo o možnost uzavření obchodů a živností. Ty se mohou otevírat až nyní, přestože předtím pohořelo vládní nařízení u soudu.
Korunu všemu ale pravidelně dávají Andrej Babiš a Petr Arenberger. Jednak se nadále zdá, že všem ve vládě do toho „kecá“. Zadruhé jeho sliby, třeba očkování 100 tisíc lidí denně, vyzněly do ztracena. Velkou konkurenci mu ovšem dělá Petr Arenberger. Ruku na srdce, kdo z nás měl důvěru v jeho předchůdce, zejména ke konci jejich úřadování? Ovšem Arenberger je všechny hravě strčil do kapsy, a to od výroků o rektálních testech pro děti přes fotbal bez brankářů a vyhrožování rouškami venku i v létě (které už velká část lidí nenosí teď, tím míň v přírodě) až po pochyby ohledně jeho majetkových poměrů – natolik závažné, že před nějakými deseti lety by okamžitě následovala rezignace.
Sečteno – podtrženo, důvěra ve vládu a její nařízení (třebas některá nejsou hloupá) je veškerá žádná. Přitom důvěra je v podobných krizových situacích (a my se v jedné z nich stále nacházíme) velmi důležitá stejně jako manažerské či komunikační schopnosti a umění připravit se na věci dopředu. Vláda Andreje Babiše však zatím prakticky denně dokazuje, že nedisponuje ani jedním z výše potřebného.