Závěr sezóny je za dveřmi. Ale než ještě dveře pootevřeme a vpustíme ho dál, můžeme rovnou sezónu Prostějova označit za sezónu paradoxů. Eskáčko totiž nebylo považováno za favorita druhé nevyšší soutěže.
Přesto se záhy přidalo k těm lepším týmům nahoře de i vydrželo. I přesto, že disponovalo vesměs mladými, ne tolik zkušenými hráči, dokázalo téměř nemožné a vybojovat bronzovou medaili. A porovnání tabulky doma a venku? To už mluví samo za sebe. Víc rozevřít nůžky totiž snad ani nejde. V každém případě po úspěšném podzimu si na eskáčko dali soupeři pozor a jarní část byla těžší. Nicméně odhady Večerníku, že umístění po polovině soutěže se na jaře podaří ještě vylepšit, se potvrdily. Ať už se tedy můžeme kysele tvářit na domácí výsledky nebo na ztrátu druhého místa krátce před závěrem ročníku, je třeba tým ocenit. Je to tým dravého mládí, tým s budoucností. A tým paradoxů.
