Fotbalovým prostředím v České republice rezonovala před čtvrtečními volbami nového vedení FAČR touha po morální i faktické očistě, nastolení nového zdravějšího směru chování a skutků bez vlivu dosavadních struktur Romana Berbra a spol.
Je pravda, že zvnějšku a hlavně od médií bylo tohle „sametovorevoluční“ chtění mnohem větší než od podstatné části lidí pohybujících se na důležitých postech uvnitř tuzemské kopané. Leckdo nehodlal na zavedených pořádcích nic podstatného měnit.
Proto bylo vynikající a dá se říct i statečné, že se někteří nespokojení delegáti nebáli během valné hromady ostře vystoupit proti zakrývané špíně. Veřejně ji odsoudili, nahlas varovali před nebezpečím pokračování podobných podvodů a tím nakonec pomohli zvolit do čela víc důvěryhodných funkcionářů.
Samozřejmě si nedělám iluze, že odteď bude vše v českém fotbale jen růžové. Přesto byl zvolen správný směr, kterého je nyní nutné se držet. A jak to v asociaci funguje odshora, může znamenat vzor pro kluby, kraje i okresy, aby rovněž tam konali čistším způsobem než dosud.
