Fronty lidí, nervozita, reptání, na druhé straně desítky přepracovaných zaměstnanců. Jde snad o vzpomínku na otevření některého z prostějovských hypermarketů? Ne, taková je totiž nyní realita u řady úřadů nejen v Prostějově. Dle nařízení vlády je možné mít v současnosti otevřeno pouze dva dny v týdnu. Jenže zatímco otevírací doba je omezená, těch, kteří potřebují něco vyřídit je, zdá se, stále stejně.
Výsledkem jsou obrovské fronty, nervózně přešlapující lidé v dlouhých řadách, navíc často nedodržujících odstupy. Naštěstí byli dotyční v rouškách, nicméně umíte si představit, že by si do fronty vzali roušek vícero? Bez vyměňování by to přitom bylo při dlouhém čekání na levačku. Paradoxně se navíc při těchto příležitostech sdružuje velké množství lidí. Mnohem víc než donedávna povolených šest. Stát zkrátka svým nařízením způsobil, že se lidé štosují v opravdu velkém množství a na velmi malém prostoru.
Z druhého pohledu je jasné, že magistrát v době karantén, ošetřovného a bůhvíčeho ještě má co dělat, aby situaci nějak se ctí zvládl. Nejeden zaměstnanec byl stižen koronavirem a tak pracuje, kdo může. I tak jsou ale fronty obří a šance, že si dokážete dnes něco nutného zařídit, je podstatně nižší než obvykle. Chcete příklad? Registrační formulář na internetových stránkách města Prostějova pro návštěvu dopravního odboru vás odkáže až na půlku listopadu…
Jediná jiskřička naděje je pak v tom, že některé věci dnes úřady, potažmo policie, tolerují. Třeba propadnutí technické kontroly u aut. A nejen ty. Přesto však hrozí, že někomu brzy rupnou nervy. Otázka je, zda se tak stane dřív na straně nešťastných zaměstnanců úřadů, nebo jejich klientů. Obě strany jsou v tom přitom nevinně.
