Sezóna 2019/2020 byla jednoznačně hrozná, pro mnoho týmů skončila kvůli protikoronavirovým vládním opatřením po polovině. Ale ta následující? Přímo katastrofální. Ročník byl zastavený v mnoha sportech a soutěžích dříve, než pomalu mohl pořádně začít. Sportoviště osiřela, řada sportovců pak místo běhání a závodění lenošila doma.
Nyní to vypadá, že je koronavirus na ústupu. Nově nakažení se počítají na stovky, případů v nemocnicích ubývá. A nebýt nutných respirátorů v obchodech či na úřadech, vypadal by svět skoro normálně.
Zdání ale může klamat. Zaprvé jsou tu desítky tisíc mrtvých. Zadruhé ztráta i zbytku důvěry ve fungování systému, a to od nemálo občanů. A zatřetí jsou tu ohromné škody nejen na ekonomice, ale právě taky na lidském zdraví, aktivitě a právě sportovních amatérských týmech.
Ty kvůli koronaviru přicházely o tréninky, o zápasy, turnaje a závody, o dobře zvládnuté rozjezdy a taky o členy. Snad každý trenér se v uplynulých týdnech po rozvolnění setkal s tím, že mu nějaký hráč nebo hráčka odešel. Důvod? Během koronaviru buď přehodnotil priority, nebo se mu už nechce, nebo se bojí, že jakmile znovu začne, přijde nová uzávěra.
Přitom ta klidně opět v říjnu – samozřejmě po volbách – může přijít. V takovém případě už by ovšem některé organizace mohly skončit. Úplně.
