Největší vrchol pro sportovce je tady. Sice s ročním odkladem, ale přece jen se japonské Tokio dočkalo a olympijský oheň vzplál. Jenže se musela řada věcí obětovat. Kdo sledoval už jen zahajovací ceremoniál, musel hned vědět, že tohle není klasická olympiáda, na kterou jsme byli všichni zvyklí.
Bez fanoušků ztrácí sport význam. Na této větě se shodují olympijští vítězové i Pepa z „Horní Dolní“. A vidět prázdné tribuny při tak významné akci, jakou olympijské hry jsou, je vážně k pláči. Svátek pro všechny příznivce sportu tím ztratil nejvíc, co mohl. Tu úžasnou atmosféru.
Nejen chybějící fanoušci však dojem z honosné akce kazí. Dennodenní testování, hlášení každého pohybu sportovce a v případě pozitivního výsledku čtyři roky práce k ničemu. Tohle zkrátka není to, na co jsme bývali každé dva roky navyknutí.
Olympiáda bez fanfár a bouřlivých oslav. Aby se na ni i v budoucnu takhle nevzpomínalo spíš než na úžasné výkony sportovců, které tam jistě předvedou.
