Průběh her v Tokiu se zatím vyvíjí pro českou výpravu možná i lépe, než si sami sportovci vysnili. Osm medailí za první týden je opravdová paráda a příběhy k těmto medailím jsou snad ještě krásnější. Najednou se díky skvělým úspěchům českých sportovců dokázalo rychle zapomenout na nešťastnou cestu linkou Praha - Tokio.
Vybrat na letošních olympijských hrách největší moment českých sportovců nebude vůbec jednoduché. Bronz s cenou zlata dokázal vybojovat Alexander Choupenitch, který pro šerm získal medaili po více než sto letech a jasně přepsal historii tohoto sportu u nás.
Na tenisových kurtech znovu předvedly svou sílu české ženy a své postavení z Ria dokázaly ještě vylepšit. Obzvlášť pro Markétu Vondroušovou, která čelila vlně kritiky za svůj oprávněný start na olympiádě a která tak dala jasně najevo všem chytrákům, že na turnaji byly oprávněně.
A čeští brokaři snad ani nepotřebují komentář. Takový scénář si totiž oba naši sportovci nemohli ani vysnít. A tak si dva velcí kamarádi udělali z finále olympijských her vlastní show. Den nato se s podobným příběhem zviditelnili další dva velcí kamarádi, byť v odlišných disciplínách. Prskavec i Krpálek se dočkali ovací, no a my ostatní v duchu populárního chorálu „Kdo neskáče, není Čech“ máme být nač hrdí.
A to je před námi stále ještě řada dalších dnů a želízek k ohni, jež si pro svou medaili budou chtít jistě dojít.
