Máme za sebou první měsíc letních prázdnin a já rozhodně nepřicházím s žádnou novinkou. Co se týká života ve městě, tak šlo o nadmíru poklidný měsíc. Drtivá většina Prostějovanů odjela na dovolenou, díky rozvolnění protiepidemických opatření ji dokonce mohli trávit v různých zahraničních destinacích. Ostatní vzali zavděk domácími rekreacemi, ale prostě zmizeli z Prostějova.
Mezi několika „zoufalci“, kteří červenec strávili v práci, jsem se ocitl i já. Ale jaképak zoufalství? Vždyť tak poklidný měsíc aby člověk pohledal. Restauratéři, organizátoři kulturních akcí nebo obchodníci nebyli z liduprázdného města dvakrát nadšeni, ale pro nás běžné smrtelníky to byl ráj na zemi! Kdykoliv jsem zašel do nějakého obchodu, nemusel jsem otráveně čekat ve frontě, na úřadech jsem byl ušetřen hodinového čekání venku v úmorném vedru a místo toho jsem byl odbaven během několika málo minut.
A kávička v mé oblíbené kavárně? Na stole byla doslova v „cuku letu“. Skoro nikde ani živáčka, jednám slovem paráda. Nemůžu si pomoct, ale já mám tento měsíc prostě rád. Během srpna už to taková kratochvíle nebude, Prostějov se znovu zaplní lidmi a koloritem dní se opět stanou fronty nervózních lidí. Ale já to naštěstí neuvidím, protože delší dovolená teď čeká mě! Takže, červenci, budiž navždy pochválen...
