Poslední dny sledujeme dění ve světě s nadějí v očích. Co potěší víc, než že počty nakažených klesají? Opatření vlády proti koronaviru brzy začnou ustupovat. Na začátku podzimní vlny to vypadalo, že občané mají vyhlášená nařízení na háku, lidově řečeno.
Jenže situace se pomaličku měnila k lepšímu. Objevila se vlna solidarity, dobrovolnictví, a hlavně lidé dodržovali alespoň nošení roušek. Až na výjimky. Ne každý je natolik uvědomělý, aby pochopil, že ustanovení jsou nutná k brzkému konci extrémně rychlému šíření onemocnění covid-19.
Ale o tom tady mluvit nechci. Co se stane, až se otevřou restaurace, hospody a podobná zařízení? Mrzí mě vidět, že v supermarketech jsou na sobě často lidé namačkaní jako sardinky. Sice s rouškami, ale dvoumetrový odstup jim vůbec nic neříká. Skončí to stejně i v nově otevřených provozovnách?
Pokud chceme omezit šíření nemoci (tedy alespoň ti uvědomělejší z nás), musíme se držet zajetých kolejí minimálně po nějakou dobu. Není těžké si na chvíli nasadit roušku, jak mnozí zjistili. Dvoumetrový odstup také není problém, i když někteří jej vstřebávají horko těžko. Dezinfekce rukou a správná hygiena by se měly stát naší běžnou součástí života i mimo dobu koronavirovou. Venku se vyskytuje mnoho individuí, která hygienu ani nepoznala. Už jen kvůli našemu zdraví. Vyjma covidu není příjemné chytit ani žloutenku, svrab, nebo chlamydie, či drobné domácí „mazlíčky“, jako jsou vši a blechy.
Kdoví, možná nebude od věci začít nosit roušky i natrvalo…