Jak na horské dráze si musí nyní připadat prostějovští Jestřábi. Po prvním utkání byly ohlasy velice pozitivní, od hráčů i trenéra. A aby ne, tým vyhrál 5:0, a nadto venku. Jenže následně doma prohrál 3:0 a jen málo věcí se dá hodnotit pozitivně. Kde je ale zakopaný pes?
V první řadě je to využívání šancí, efektivita střelby. Ta Prostějov trápila už v přípravě. A zdá se, že se na tom nic nezměnilo. Jestřábi totiž jak proti Sokolovu, tak s Ústím nad Labem měli fůru šancí. Se druhým ze soupeřů pravda až od druhé periody. Přesto oba soupeře přestříleli, Slovan navíc dost výrazně. Střely chodily pravidelně i z nebezpečných prostorů, k vidění bylo i pár samostatných úniků. Jenže ani s útočnou silou, jakou Prostějov má, to nestačilo.
Druhým problémem se ukázala být rozehrávka. Prostějované několikrát darovali soupeři lacino kotouč. A Ústí se ukázalo jako tým, který dokáže podobných příležitostí využít. Zejména hned první rozehrávka volala po průšvihu a taky se průšvihem stala. Naštěstí Jestřábi rozehrávku v průběhu zápasu zlepšili. I tak by si na ni měli dávat do příště pozor.
Třetím pak jsou vyloučení. Ano, nad některými výroky rozhodčích se dá polemizovat. Přesto však Jestřábi výrazně doplatili na velký počet vyloučených. K faulu je fajn se uchylovat jen v nezbytně nutných případech a používat je jen jako záchrannou brzdu, když fakt není zbytí. Některé zákroky možná na dvojku nebyly. Řada vyloučených je ale varováním do dalších kol.
Jestřábi s Ústím celkově dostali dost velkou facku. Na druhou stranu je tým natolik silný a zkušený, že si s ní nepochybně poradí.
