Poslední měsíce se otázky rasismu řeší téměř na denní bázi napříč společností a všemi odvětvími. O tom, že rasismus ve společnosti nechceme a neměl by se vůbec dít nemusí být řeč. Ale poslední dobou přicházejí na povrch kauzy, které mají k rasismu opravdu daleko a jen těžko se dá alespoň s částeční jistotou říct, že se stále jedná o rasismus. Nafouknuté nic neříkají kauzy pak pouze podněcují xenofobní chování i u lidí, kteří se s těmito extrémy nikdy neztotožňovali. Zkrátka a jednoduše by se měli nalézt určité mantinely, protože způsob, jaký funguje poslední měsíce správný rozhodně není.
Příkladů pseudokauz za poslední měsíce přibylo raketovým tempem. Pokud už není další jiná alternativa obrany hodí se to právě na tento problém a prokázat, zda to je podložena na pravdivých tvrzeních či nikoliv je často téměř nemožné. O to závažnější jsou pak příklady, kdy i bez jednoznačných důkazů některé instituce vyvodí důsledky. To se pak nemůžeme divit, že rasová snášenlivost akorát postupně klesá, protože každá mince má dvě strany a nejde všechno vidět pouze z jedné, která nemusí být ani pravdivá. Rozhodně si nemyslím, že by byla Evropa plná rasistů, ale pokud se tento trend nezastaví, bude jich ba naopak přibývat a to z celkem pochopitelných argumentů.
