Máme tady již podzim v plné síle a tak se blíží doba, kdy si uvaříme teplé nápoje a můžeme se v klidu začíst do událostí minulých. Takže co přinesl říjen našemu městu v minulosti?
Zajímavou událost zapsal říjen 1911, a to v místním průmyslu, kdy oděvní podnikatelka Františka Rolná získala první doložený kontokorentní úvěr k běžnému účtu ve výši 10 000 tehdejších korun, který jí byl později navýšen až na 30 000. Peníze byly potřeba k financování provozu. Protože se platby zákazníků často opožďovaly, bylo potřeba vyplácet mzdy a urovnávat pohledávky dodavatelů. Je zajímavé, že o deset let později, tedy v říjnu 1921, provedl stejný krok její syn a dědic firmy Arnošt Rolný, jenž tehdy zažádal „Živnobanku“ o úvěr tentokrát už na 500 000 tehdejších korun, zároveň provedl reformu v prodeji svých výrobků, když kromě tradičního prodeje oděvů prostřednictvím obchodních zástupců začal nabízet své výrobky i v obchodních domech v Praze u OD J. Novák a OD U města Paříže.
Také se podíváme do válečného roku 1941, kdy již Prostějov trpěl pod německou kuratelou, židé byli perzekuováni a byl připravován jejich odsun, paradoxně ale existovala oblast, kde se dařilo. Prostějovu byla ze strany okupantů věnována mimořádná pozornost jako průmyslovému, tedy hlavně oděvnímu centru. To začalo být bez radikálních změn zaměřeno na válečnou výrobu, konkrétně pak na šití uniforem pro armádu, část výrobní kapacity byla použita pro kovodělnou výrobu. Zakázky do města „pršely“ doslova z celé říše a jak uvádí kniha pánů Sommera a Gímeše „Z dějin oděvního průmyslu na Prostějovsku“, byly zdejší továrny vytíženy na více jak sto procent. Jako pramen posloužila hlášení místní organizace NSDAP s okresní až krajskou působností z října a listopadu 1941. Ve městě fungovalo v tu dobu až šest oděvních továren – Nehera, Rolný, Sbor, Prvoděv, Řezáč a Kalwil (tato firma například před válkou dodávala své výrobky i do vyhlášeného obchodního domu Brouk a Babka). Továrnám Rolný a Nehera se dokonce podařilo založit pobočky na Slovensku ve městech Žilina, Púchov a Trenčín. Stejný rozmach zažily i kovodělné továrny, ale i drobní řemeslníci, i když část z nich byla poslána na práce do „Říše“.
Říjen 1951 zasáhl, co se událostí týká, hlavně školství. V Prostějově začaly fungovat tři školní družiny a dál začal boj o zachování Vyšší hospodářské školy ve městě, protože šlo de facto o první obchodní akademii na celé Moravě. Myšlenka založit v Prostějově vyšší školu obchodní se zrodila již v roce 1892. Tuto ideu inicioval zejména klub samostatných českých obchodníků v Prostějově, který podal 27. listopadu 1892 městské radě žádost o zřízení obchodní akademie. Výnosem ministerstva z 24. listopadu 1893 bylo sděleno, že se zásadně zamítá označení nově zřizovaných obchodních škol jako akademie a současně byly určeny podmínky, které musel nový ústav splňovat. Školní odbor pak vypracoval učební osnovu a organizační statut. 14. dubna 1894 byla podána opětovná žádost na ministerstvo se všemi připojenými návrhy. V červnu téhož roku byla žádost ministerstvem schválena a již 16. června 1894 byl vypsán konkurs na místo ředitele. Místo ředitele bylo uděleno Hugovi Raulichovi z Prahy na schůzi kuratoria 23. července 1894. Kuratorium se poté staralo, aby byla škola, zejména v počátcích, všemožně podporována a snažilo se jí zajistit slibnou budoucnost. Tolik k historii a začátkům této školy.
V říjnu 2011 bylo aktuálně 5 355 lidí bez práce, míra nezaměstnanosti dosáhla 8,9 procent. V rámci celého Olomouckého kraje byla míra nezaměstnanosti 10,2 %!
Taková byla léta minulá, domnívám se, že o letošním říjnu budeme jistě mluvit jako o volebním. No a co bude dál, to se uvidí...